str. 178
568 (v. 114); 5 4 (1148) atd. Ale týž verš najdeme — dílem doslovně, dílem s nepatrnými obměnami také v písních „ženských": Vuk I. 270 (v. 112); 254 (v. 17); 261 (v. 44); 620 (v. 16); 630 (v. 45); Andrič 8 (28); 33 (85); 37 (61) atd.
Mohl bych ze svých materiálu uVésti množství dokladů tohoto chuhu, jež by ukázaly, že jeden druh ballad se po stránce formální velice shoduje s písněmi junáckymi. Analogické zjevy vyskytují se na př. v poesii veliko-ruske; také tam najdeme písně balladického rázu, jež technikou blíží se bylinám. Zejména shodují se zase typické verše a ustálená rčení. Srovn. na př. z bylin: Kirějevs. IV. str. 41 v. 74: Изъ за моря, моря Синяго. Srovn. Kirčjev. IV. 42 V. 107; str. 99 v. 5; III. str. 101 v. 1 atd. Tento verš najdeme i v písních sbírky Sobolevského: I. 254 (č. 18); 261 (č. 184); 268 (č. 17); 267 (188) atd.
Je-li sbírka Andričova zajímavá po stránce formální, platí to v nemenší ■ míře i o stránce obsahové. Lituji jen, že se musím omeziti zase na úryvkovité poznámky. Najdeme četné motivy, které připomínají obdobné látky [západoslovanské a západoevropské na př. ballada „Travoberica i zmaj" (č. 11). Zmaj unesl dívku. Žila s ním rok a porodila mu dítě. Když bylo dítěti rok, prosila, aby směla jiti к matce. Zmaj nechtěl, bál se, že se nevrátí к dítěti. Zaklíná se mu, že se vrátí. I svolil zmaj a prosil jen, aby nenosila s sebou kouzelného koření, neboť odoljen-trava působí mu bolení hlavy. Ale žena přinesla mocné býlí a zbavila se zmaje. Je to motiv upomínající na ballady o vodníkovi. — Referát by příliš vzrostl, kdybych po této stránce chtěl poněkud podrobněji probrati sbírku Dr. Andriče. Jen na jednu věc upozorňuji.
Již Gustav Meyer poznamenal ve své stati o novořecké poesii lidové (Essays und Studien zur Sprachgeschichte und Volkskunde I. Bd. 309 п.), že mezi novořeckou a srbskou poesií lidovou jsou jisté shody a K. Dieterich ve stati Die Volksdichtung der Balkanländer in ihren gemeinsamen Elementen (Zeitschr. d. Ver. f. Volksk. XII. 145 п.) studoval tento společný ráz lidového básnictví všech národů balkánských.
Nemůžeme ovšem žádati od vydavatele, aby vykonal všecko, ale sbírka Andričova přímo vybízí к podrobnému srovnám jednak s písněmi bulharskými, jednak se slovinskými. Neboť i ve slovinských najdeme četné látky balkánské, jak ukázal již Máchal ve své knize o bohatýrském epose slovanském. Srovn. na př. Andrič č. 206 a obdobný motiv bulharský Kačanovskij Паи. болгар, нар. твор. No. 92 п. — Andrič č. 33 a obdob, motiv slovinský Štrekelj I. č. 855 atd. atd.
*
Ale to vše jsou jen drobty, nesouvislé úryvky psané ih margine knihy. Zde by bylo třeba podrobného, úplného srovnání s důležitými sbírkami — čestná povinnost těch, pro něž Dr. Andrič vykonal namáhavou práci kritickou a vydavatelskou Jiří Horák.
*
A. B.o.g o 1 j u b o v: Ковровыя издЪлЬг средней Азш изъ собрата составленнаго А. А. Боголюбовымъ. Быпускъ I. и. II. С.-Петербургъ. Экспедищя заготов. госуд. бумагъ, 1908—1909.
' ,! Andrej Andrejevič Bogoljubov vydal v r. 1908 první díl překrásného alba s obrazy středoasijských kobercových prací turkomanských. Rok po tom vyšel druhý díl již po smrti autorově, jak ku konci díla podotýká Olga Bogoljubova, choť zesnulého spisovatele.
