Ze skupiny salorské jako nejtypičtější označuje autor na II. tabulce „čoval", t. j. měch, který se věší na stan kibitky tak, jak jest to vyobrazeno.

Koberec vyobrazený na tab. I., hedbávný jest pendinský čoval výtečný a dokonalý stylem. Gjuly čili růžice mají tvar rovnoúhelných obdélníků, které jsou nejvíce rozšířeny na kobercích salorské skupiny. V bordurách převládá lomená linie, která jest charakteristická a nalézá se na všech turkomanských kobercích, pročež ji zove Bogoljubov „linii turkomanskou".

Při kraji čovalů bývá ještě jiná bordura, doplňující, v níž bývají vzory čili ornamenty lišící se od ostatních. Často v ní vyskytují se styhsované kotvy nebo makovický.

V kresbě mezi středem a bordurou na tab. X. jsou figury, které upomínaj! na nějaké obětní oltář obětnice nebo svítilny. Téhož tvaru figury opakují se ve středu růžic v koberci. Podobná vyobrazení známa jsou pod názvem „k aditelnice" v Sumiro-Akadianských starožitnostech Rogozné, v její Historii Chaldeů, str. 183.

Při některých kobercích lze jasně pozorovati cizí vlivy, na př. na tab. XI. určitě viděti čínský vliv.

Některé části ornamentu na čovalech a torbach jsou pracovány z hedvábí. Zejména bohatě hedbávím jest okrášlen koberec na tab. I., jemuž světlé, růžové, košenilové odstíny dodávají neobyčejného lesku a krásy. Koberce, které jsou nakresleny na tab. IX. aX., svými zvláštními neobyčejně harmonisujícími barvami, šedé s temnou višňově červenou tak. nadchly jistého anglického znalce koberců, že zvolal, takový lesk, takové měnění barev viděl pouze na některých brasilských motýlech.

Na tab. IV. vyobrazen jest 100 let starý koberec, jehož kapitán Rauchner získal r. 1900 koupí v proslulém khánu mervském. V tomto koberci jsou všechny elementy turkomanského elementu zastoupeny.

Nejvíce odlišný od ostatních koberců jest starý „omalovaný" koberec, jehož výkres vidíme na tab. VII. Nebýt tradicionalního trapezoidu po obou stranách koberce, pochybovali bychom, že jest turkomanský. Výkres jest po obou stranách symetrický, leč nahoře a dole docela nic. Ve střední části jeho, popustí-li se fantasii volnost, lze viděti plan Kaaby, na co zejména poukazují dva příční pruhy nahoře a uprostřed koberce. Mezi těmito, jakoby rozestřen byl koberec к pokleknutí. Dolní část jakoby představovala dvéře ku Kaabě a složná bordura kolem středu jakoby představovala oněch deset koberců, o nichž mluví Mojžíš v bibli při tabernakulu. Ačkoliv jest tento koberec tak zvaný „omalovaný", přece sloužil jako závěšek vchodu ku kibitce a byl koupen v jedné sarikské aule oasy Pende.

Zajímavá práce sarykská jest na tab. V. Podobá se našemu lambriquinu a v ornamentice jeví se dva elementy, „gjuly" čili růžice šestiúhelné a turkomanská linie. Po stranách visí vlněné provazy s třapci a na koncích třásně vzorkované připomínající japonské závěsky na dvéře, z korálků.

Zajímaví jsou v kobercích stylisovaní velbloudi, rozevřená orlí křídla, kotvy, kříže a jedličky. Nápadně jiný sloh jeví se na starém ogurdzalinském koberci z ostrova Celekena z aulu Koragela (tab. XV.). Jsôu tu zjevný perské květy, růžice jsou uvnitř okrášleny střelami a kotvami, v borduře jest karakte-ristická turkomanská linie okrášlená sarykskými růžicemi.

Koberec na tab. XVII. připomíná assyrský nebo egyptský sloh. V borduře se vyskytují elementy podobající se vyobrazení okřídleného „disku" v práci Ragoziné „Historie Assyrie" stř. 17. Ačkoliv jest tento koberec nový,

Národopisný Věstník V. jo