krajkářství měst. pokr. školy dívčí. Výstavku zahájil místopředseda Společnosti NMČ, prof. dr. J. Zubatý, jenž uvedl ve svém proslovu:

Výstavka naše jest společné dílo dvou korporací, jejichž cíle, z části i totožné, se navzájem doplňují. Spojilo se NMČ., jehož úkolem jest, plody lidového umění sbírati a uchovávati budoucím věkům, se Zádruhou, se sdružením, které si vytklo za cíl, lidové umění uváděti v souhlas a v součinnost s požadavky moderního vývoje života společenského, jenž tak často bývá dokonce smrtí lidového umění. Š tímto dvo]ím původem naší výstavky je v plném souhlase i dvojitost jejího účelu. Tato výstavka není, anebo nechce býti pouze poučnou; nechce se obmeziti tím, že by předváděla návštěvníkům před oči, jak vypadalo českoslovanské krajkářství před lety, jak vypadá dnes. Tato výstavka má účel také agitační.

Krajka českoslovanská nemá tak zvučného jména světového, jako na př. krajka valencienneská nebo bruselská. Krajka českoslovanská nemá bohužel ani doma takového uznání, takového rozšíření, jakému se těší na př. krajka rudohorská v krajích německých. A přece výstavka naše bohdá ukáže, že i my máme krajkářství své, za které nepotřebujeme se styděti; naše výstavka ukáže, že i naše krajkářství je schopno života a vývoje, že by dovedlo i se ctí vstoupiti v závodění s krajkářstvím cizím, kdyby se mu jen dostalo pomoci mravné i hmotné u nás samých v kruzích, které především jsou k tomu povolány. Máme staré vzory krajkové své, s rysy svéráznými a samostatnými, které plnou měrou toho zasluhují, aby byly základem, na němž by se krajka českoslovanská vyvíjela dnes i v době budoucí. A výstavka naše přináší i doklady, z nichž se lze přesvědčiti, jak krajkářství naše dovede se přizpůsobiti potřebám a požadavkům dnešním. Není potřebí dlouhých výkladů k tomu, jak by bylo prospěšno, kdyby se podařilo vzbu-diti pro krajku českoslovanskou aspoň v jejím domově tolik uznání, tolik ocenění, kolik ho má na př. krajka rudohorská v kruzích německých, a snad i mezi námi samými: dovolím si vytknouti aspoň dvojí prospěch, jenž by z úspěchu tohoto pro nás samé plynul. V národním životě dnešním cítíme na všech stranách potřebu vzpružení svých sil: a nic nedovede posíliti národního sebevědomí tou měrou, jako poznání, že stačíme svou silou, kde jsme posud byli zvyklí spoléhati úplně nebo z veliké míry na práci cizí. A vedle toho, kdyby se podařilo krajce naší, aby u nás dobyla si tolik půdy, co jí zasluhuje, rozhojnil by se pramen výdělku hojným krajanům našim právě v oněch končinách, kde rozhojnění takového nejvíce jest potřebí: a žijeme v době, kde podobné momenty národohospodářské ozývají se hlasem čím dále tím více mohutnějším.

Jsem přesvědčen, že mluvím ze srdce všech přítomných, přeji-li naší výstavce, aby došla právě tímto směrem úspěchu pokud možno nej úplnějšího a nej vydatnějšího.

Kdo chce nabyti skutečné znalosti o počátcích techniky pletení č. paličkování, kdo chce poznati vývoj této práce, musí se obeznámiti nejprve se starými krajkami slovanskými, kde najde žádoucího rozluštění a správného osvětlení. Krajka, jako nerozlučná družka vyšívání tvořila s touto skvostnou ozdobu národního kroje, leč vynikla nad vyšívání, že současně se používala jako praktická potřeba, čím se stala důležitým činitelem v životě našich předků. Není ani nej menší pochybnosti, že pletení poduškové, vynalezeno