str. 192
a ručnímu dílu jest velice na úkor. Akcentováním pak dobrých vzorů proti špatným docílíme ve vývoji krajky nejblahodárnější vliv.
Čím svědomitěji při každé vhodné příležitosti vzpomeneme našeho krajkářství, čím větší porozumění budeme j e vi ti vůči její vnitřní hodnotě, tím zřetelněji bude projeven náš vkus a naše požadavky pro její další vývoj. Potom krajka vítězně obstojí v soutěži se strojovou prací, neb povznese se svými hodnotami vysoko ,nad ni, a takto zdokonalena a očištěna, nabude způsobilosti projevovati se osobitě a umělecky.
Krajkářství naše z odkazu lidového pletení zbudované, má neobyčejnou schopnost к samostatnému rozvoji. Síla tradice projevuje se nám v míře nevšední neporušeností vzorů a původností techniky i materiálu v čipkách a mrežkách hontských. (Skříň 1—3.) I proutkové krajky litické a vamberecké jsou velice zajímavé. (Skříň 4 a 5.) Rovněž některé vzory krajek slovenských, které se dosud ku potřebě lidového kroje pracují. (Skříň 6 a 7.)
Dovednost našich krajkářek jest dosud obdivuhodná. Vystavené práce moderní jsou toho dokladem. (Skříň 13—15.) Ženy ty nepotřebují než vedení, které by se dělo se strany zákaznictva s uvědomělou znalostí všech hodnot dobré krajky. A tomu přispěti má výstavka určená jak osvědčeným již přátelům cenné a dobré krajky, tak i těm, kdož se chtějí o naší staré i moderní krajce informovati. Proto „Zádruha", jejíž snahou je zjednávat! lidovému průmyslu nejen odbyt, nýbrž zvyšovati i jeho zdatnost a zjemňovati kvalitu jeho výrobků, se účastní výstavky. Neboť jí může ukázati, co již pro zdokonalení krajky bylo vykonáno a dále se koná. (V tom směru na př. nebude nezajímavá ukázka krajek, které jsou pracovány dle návrhů p. St. Langra, assistenta Umělecko-průmyslové školy v Praze.) (Skříň 12.) Ozvuk, jejž —doufáme —výstavka vzbudí v povolaných kruzích odborných, jistě pak přispěje, aby byly zváženy a vyměřeny dobré cesty dalšímu vývoji českého krajkářství. M. Kvěchová
*
Výstava jihoslovanského vyšívání a krojů „Srbská žena" v Praze.
„Ústřední spolek českých žén v Praze" chopil se myšlenky, pořádáním občasných výstavek národopisných znenáhla seznamovati veřejnost s pracemi žen různých slovanských kmenů a 1. května t. ŕ. otevřel výstavu „Srbská žena", která vzbudila u nás překvapení a zájem.
Ve směsici prací vystavených v místnostech „Lucerny" jsou: různé druhy hrubých a jemných tkanin, pletení, vyšívání, krajek, perlových prací a krojů; poznáváme vždy a všude základní charakterický ráz slovanskosti, který', byť i všelikými vlivy jiných národů obměňován a zjinačován, přece nedá se zakryti. Obklopen nepřáteli, po kruté seči, oloupen o svůj statek a jmění vracívá se Slovan na místa, kde stála jeho chata, znovu ji vystaví, zaorá vlastní krví nasáklou půdu a zase žije dále svůj přirozený, jednoduchý život. Svěží síla krve slovanské podporována vytrvalostí, houževnatostí a skromností duše, nedala srbské ženě starati se o své pohodlí, aby hleděla kořistiti z vymoženosti a výzkumů novodobých, naopak ona stále ještě v úkrytu pilně pěstuje vše tak, jak tomu od pradávna bylo zvykem, aby látkami vlastnoručně tkanými šatila sebe a rodinu.
Vábné vzory, hýřivá bohatost barev, různé tkaniny, všeliké vyšívání, třásně starodávnými technikami provedené, . vycházejí zpod nízké chaty slovanské. Ze Srbska, Bosny, Hercegoviny, Chrvatska, Slavonie a jižních Uher došly na výstavu pravé skvosty práce žen z lidu. Bělehradské museum vyslalo na výstavu svého kustoda dra S. Trojanoviče s celou výpravou vzácných starožitných památek, koberců, tkanin, vyšívání a krojů, kteréž, oblečené na figurínách s věrně typickými tvářemi ceny umělecké, skytají krásný a překvapující pohled, jakého v Praze jsme ještě neměli. Největší pozornost budí figurína představující ženu
|
