str. 200
Moravský Klub archeologický měl v r. 1909 členů zakládajících 6, činných 151, přispívajících 6, korporaci 21; celkem Г84. Klub konal sjezd v Boskovicích, členové jeho provedli řadu vykopávek, vydávána spolková revue Pravěk. Na valné hromadě bylo přijato memorandum proti uskutečnění Helfertova zákona na ochranu památek a žádáno, aby pro Moravu byl vydán zvláštní zákon na ochranu památek archeologických. Příští sjezd (1910) bude v Mor. Budějovicích. Příjmů měl Klub 887,88, vydání 883,44 korun.
@-----------
Loňského roku v září byla uspořádána ve Stryji maloruská výstava. Předvedeny na ní byly lidové umění a lidový průmysl kraje (zjm. práce řezané, výšivky, kroje huculské, modely hospodářských strojů a nářadí j.)..Velkou část vystavených předmětů zakoupil prof. Hnatjuk pro museum Společnosti Ševčenkovy ve Lvově. Výstava trvala sice jen 10 dní, ale návštěva její dostoupila přece nad 40.000 osob. Stručnou zprávu o výstavě té podává v posledním čísle Ztft. oesterr. Vkde. Dr. Zeno Kuzelja. z.
@-----------
V umělecko průmyslovém museu v Pešti byla zahájena výstavka srbských a chrvatských výšivek a výrobků lidového průmyslu z jižních Uher. Výstavka došla dosti značné pozornosti peštské veřejnosti a zejména tisk se nijak netají uznáním juhoslovanského lidového umění.
@-----------
V Petrohradě dávali 22. ledna—4. února t. r. etnografický koncert. Zazpívány a sehrány byly rázovité písně i též.tance 16 různých národností obývajících říši ruskou, od panujícího národa velkoruského počínaje až po drobné národnostní 'zlomky, na které jest velká říše tak bohatá. Bylo také hráno na rázovité hudební nástroje některých kmenů. Velikoruská hudba lidová byla dle mínění recensenta denníka „Pžib" č. 23 nejchatrněji representována. Byla i harmonisace písní těchto pochybena, a ještě horší byla jich reprodukce. Pánové, kteří tento oddíl obstarali, nebyli podle mínění recensentova ani náležitě seznámeni se stávajícími sbírkami velikoruských písní. Daleko zdařileji byla representována hudba jiných kmenů, tak Finové svým finským pěveckým sborem, Arménové, kteří se produkovali na svých národních houslích „kamančí" i tanci, Tataři krymští, Gruzini, Lotyšové, Estové; Ukrajinci předvedli svého kobzaře J. Kučerenko, který recitoval monotónní ale svérázné dumy. Nejprimitivnějším způsobem převedli Osetinové svůj národní tanec. Velice efektně provedli Policá svou vesnickou svadbu. Svadebníci se svými houslisty odebrali se celým sálem na estrádu, kde se produkovali svými tanci krakovjákem, kujavjákem, mazúrkou.
.— Stálo by za pokus také u nás jednou podniknou ti něco podobného a vzbuditi tak zájem pro nové odvětví národopisu, hudební etnografii, která dosud ještě marně hledala u nás vzdělavatele.
@-----------
Cis. ruská zeměpisná společnost zakládá nové sekce, běloruskou ve Vi-tebsku a v Jakutsku; к první třeba ještě svolení ministerstva.
@-----------
V Petrohradě byla v listopadu 1908 založena „Židovská historicko-etno-grafická společnost.'1 Úkolem jejím jest sbírati národopisný materiál jednak v archivech jednak mezi lidem jakožto i publikovati jej v periodické publikaci čtvrtletní „Еврейская старнна" i v samostatných dílech, a dále zříditi archiv a museum. Sv. I. č. i. řečeného časopisu vyšlo. Podle prohlášení redakce má položití základy systematickému studiu dlouhověké minulosti oné polovice židovstva, jehož historickým centrem jest evropský východ, Polsko i Rusko. Vydaný sešit (podle recense v Этногр. Обозр. 81—82 str. 229) obsahuje článek hlavního iniciátora nové společnosti S. Dubnová o jazyce polsko-litevských židů v 16.—17. stol., dále zaříkadla před zlým pohledem a různé příspěvky k dějinám západoruského a polského židovstva.
@-----------
V Paříži bylo na podzim 1909 založeno z podnětu E. Guimetova museum podvrženin (falsifikátů), jež jistě bude velmi poučné pro všechny sběratele i obchodníky.
