Čechové na Kavkaze.

Vedle speciálních otázek, jež mne vedly loňského a předloňského roku na Kavkaz—totiž národnostní a hospodářské poměry Rusů na Kavkaze a studium některých horských kmenů — všímal jsem si, kdekoli se mi naskytla příležitost, poměrů, v jakých žijí naši rodáci v této bohaté a krásné zemi.

Čechové obývají na Kavkaze jednak rozptýlení po městech, vesnicích a „stanicích", jednak tvoří u Novorossijska na Černém moři ryze české vesnice, jako starší kolonisté. Zaměstnání první skupiny jest velmi rozmanité. Většinou jsou to průmyslníci, a v průmyslu na prvém místě třeba jmenovati pivovarnictví. Kavkazské pivovarnictví bylo dříve skoro výlučně v rukou německých. Teprve v letech 70. počínají čeští sládci stěhovati se na Kavkaz, a zde za poměrů neobyčejně příznivých zakládati vlastní pivovary, anebo vstupují do služeb ruských, arménských neb jiných majitelů pivovarů. Hmotné poměry těch, kteří přišli první, jsou nyní velmi dobré; někteří mezi českými sládky na Kavkaze jsou dnes milionáři. Pomohly jim částečně příznivé poměry, ale potřeba bylo též energie, poněvadž usazovali se namnoze v krajinách, kde nebylo pivo známo. Nyní čeští sládci na Kavkaze mají nad německými rozhodnou převahu. A poměry mohly by býti pro Čechy ještě příznivější, kdyby nebylo mezi nimi řevnivosti a závisti. Mimo průmysl pivovarnický zasáhli Čechové i do jiných oborů a i zde dopracovali se značného jmění. Jako příklad možno uvésti ohromný obchod Pokorného s fotografickými potřebami v Roštově, jenž ovládl nejen Kavkaz, ale celé Rusko — má četné filiálky — a není závodu, jenž by s ním mohl konkurovali. Dále možno jmenovati velké komisionařství dříve Fricovo, nyní Kolouskovo v Roštově, četné menší továrny, velkodílny zámečnické, závody krejčovské a j. Většinou berou si majitelé těchto závodů za dělníky Čechy; působí zde mimo národní vědomí také, a snad ještě více, zkušenost, že těžko najiti práci lepší české. Kromě toho žije však na K.avkaze také dosti rodin chudých — dělnických a řemeslnických. Příčinou nemajetnosti je bud okolnost, že přišly na Kavkaz nedávno a s prázdnem, anebo nemají náležité odvahy, houževnatosti a šetrnosti. Konečně možno najiti Čechy v řadách kavkazkých učitelů, úředníků, inženýrů, ano i mezi vysokým duchovenstvem. Ti ovšem přijali ruské poddanství.

Ruská státní statistika odhadla r. 1897 počet Čechoslovanů ■— Slováci jsou částečně zastoupeni v lesním hospodářství a průmyslu — na celém Kavkaze přes 3200 osob. Z toho žilo více než 2000 v obl. Kubánské á Černo-mořské, přes 200 v Tifliské, více než-li po 100 v Kutaisské, Terské a Ba-binské, v ostatních jen po několika rodinách; nejméně v Karsské asi 10. O Stavropolské gub. nemám zpráv.

Národní vědomí u některých je slabé — celá jejich mysl jest obrácena jen к obchodu •— nebo dokonce žádné. Jmění zavedlo je do společnosti ruské anebo i německé. U většiny však vědomí českého původu je žive. V Baku a Tiflise jsou čeští Sokolové. Ale i mezi uvědomělými Čechy možno někdy pozorovati jakousi přitažlivost к místním Němcům — snad zde působí znalost německého jazyka. Poláci, jichž je na Kavkaze mnoho, obyčejně raději vyhledávají české rodiny než ruské. Mezi inteligencí ruskou Čechové těší se velké vážnosti; lid ruský z nevědomosti i Čechy má za Němce, ale toto slovo v jeho ústech znamená spíše cizince.