Není bez zajímavosti zavěsti s Čechem, jenž odbírá noviny a čte české knihy, hovor na politické poměry rakouské a speciálně české. Překvapí někdy, jak radikálního smýšlení jsou tito lidé, kteří přece v boji o existenci v cizích, namnoze úplně nezvyklých poměrech, musili osvědčiti tolik klidné, střízlivé rozvahy.

Přejděme к českým koloniím, rozloženým dosti pohromadě nedaleko pobřeží Černého moře u Novorossijska.

Osady tyto jsou poměrně málo známy. Prof. Niederle v knize „Slovanský Svět", r. 1909, str. 84. uvádí tři: Kyrilovku, Metodějovku a Glě-bovku. Ve skutečnosti je v Černomořském okruhu osm českých vesnic, a u Gelendžiku a Metodějovky, jež mají obyvatelstvo většinou ruské, jsou chutory (samoty) české. České osady jsou v újezdě novorossijském Glě-bovka 217 obyv., Kyrilovka 358 obyv., Vlacliniirovka 211 obyv.; blíže Anapy Varvarovka 350 obyv., Pavlovka 161 obyv.; v újezdě tuapsijském Ana-stasijevka 200 obyv., Tekos 116 obyv. a Tešebs 108 obyv. Kokk je Čechů u Gelendžiku a Metodějovky7 nemohl jsem zjistiti; odhaduji asi na 150 až 200 obyv.

Za svého pobytu v Novorossijsku mohl jsem navštíviti jen osady u tohoto města; do tří vesnic u Tuapse, ač svou romantickou polohou mne velmi lákaly, neměl jsem tolik času a okolo nich. byly rozšířeny nakažlivé n emoce.

Čechové tito usadili se tu prostřednictvím českého úředníka v Novorossijsku, jemuž bylo svčřeno kolonisování okolní hornaté, krajiny. Nejstarší osadníci jsou zde od let šedesátých a poslední koncem sedmdesátých. Vesměs jsou původu jihočeského, z okolí Budějovic a Písku. V Čechách žili v poměrech nuzných, skoro všichni byli tu podruhy, bez kouska vlastní půdy. Na Kavkaz přišli bez peněz a ruská vláda dala jim nejen půdu, ale i podporu na stavbu a dobytek a na koupení nejdůležitějších nástrojů. Proto také půda, již dnes. vzdělávají, není jejich plnoprávným majetkem, nýbrž je jim dědičně propůjčena s právem dodatečně se zakupovati. Vesnice skoro vesměs jsou dosti hluboko v horách, spojení s městem velmi nesnadné nebo žádné; к osadám patří většinou lesy, málo luk a velmi málo orné půdy. Na některých místech byly kolonie ruské před Čechy, ale nemohly se zde uživiti.

Vesnice rozkládají se na návrších; v údolí při horském potoku, jenž snadno se rozvodňuje, jsou luka, výše pole, dále pak pastvin}7 a listnaté lesy. Stavení bývají pohromadě a celkem i jednotlivostmi prozrazují původ neruský — český. Skoro každá rodina obývá svou chalupu se všemi částmi: obytným stavením s chlévy pohromadě, stodolou (jež je na Kavkaze výjimkou) a kůlnou; i hnojiště — na Kavkaze též neznámé — je jako v našich vesnicích, podél zápraží a. přede dveřmi. Obytná stavení a chlévy, někdy i stodola a kůlna, jsou z kamene, často taškami kryté. Dům dělí se na předsíň s pecí, světnici a komoru. I nábytek, pokud ho doma robili, má ráz český.

První kolonisté, zvláště ženy, přišli na Kavkaz, ne-li úplně, tedy aspoň částečně v kroji. Posud možno najiti v truhlách čepce a jiné součásti. Dnes není ovšem v oděvu ani stopy národního kroje; jen muži kulatým kloboukem liší se od ostatního obyvatelstva okolí. Mnohem těsněji než kroj srostly s českými kolonisty zvyky: křty, svatby a pohřby jsou provázeny všemi zvyky i zlozvyk}7 lidu jihočeského. A možno říci, že jsou Češi na to velmi pyšni a udržují je houževnatě.

Národní vědomí jé u nich živé. Mezi sebou mluví jen česky a to až na některá ruská slova čistě a správně česky; pořádně rusky nenaučil se