1 km к severu na malém návrší bývalo jejich sídliště, a na nedaleké Čertově Skalce, dnes v lese Olesku ukryté asi obětiště. Dle výroků znalců jest to pohřebiště keltické, nebo staršího ještě původu tak zvaných „Kamenných mohyl", které sahá do Čech až ze Španěl.

Z dob mnohem pozdějších dočítáme se o Bílovu, že náležel к blízké tvrzi potvorovské. Byltě v Potvorově kolem r. 1150 usídlen mocný zeman jménem Kuna, který před svou smrtí majetek svůj ženě a dceři odkázal. Zena Anežka darovala však Potvorov i s Bílovem nově založenému klášteru plasskému, jehož majetkem obě jmenované obce až do XVI. století zůstaly. Roku 1543 musil opat Bohuslav mnohé osady zastaviti bohatému pánu Florianu Gryspekovi „do vyjití čtyř životů" a tak celé okolí potvorovské a tudíž i Bílov dostal se pod panství kaceřovské. R. 1615 vedou Gryspekové s plasským panstvím spor o hranice. I vyslán do této krajiny zemský měřič z Prahy, který hranice měřil, dotazuje se mimo to sousedů a pamětníků různých vesnic, mezi jinými i sousedů bílovských. Zajímavá tato listina stará „o měření hranic" uložena jest v zemském archivu v Praze. Po bitvě Bělohorské ztratili Gryspekové veškeré jmění a Bílov vrácen s jinými obcemi klášteru plasskému.

Za smutných dob po válce třicetileté dočítáme se o Bílově některých zajímavých zpráv v archivu města Královic. Tak zejména r. 1663 dočítáme se o neblahé rvačce na lukách u Lednice, vzdálené od Bílova asi Щг hodiny, kterou způsobil jistý „statečný a urozený pán" rytíř Adolf Norbert Miseroni z Lysonu a na Krasově (zřícenina hradu Krasová nad řekou Mží jest od Královic asi 2 hod. vzdálena) ve sporu o zmíněná luka vedeném — při níž rukou téhož rytíře zahynul kovář bílovský Václav Prusík, kterého si ledničtí pozvali, tušíce násilí, jež rytíř provésti chtěl. Na Prusíka vystřelil z pistole „a jej dvěma kulemi skrze život naskrze prorazil, takže týž asi po 3 hodinách s velikou bolestí skonal". —

Podruhé čteme v knize kralovické o bílovských, když byli vyslýcháni jako svědci o vraždě, kterou na vlastní ženě spáchal v opilosti Jan Kozlovský, slouha bílovský, vraceje se z noční pitky. Dne 1. prosince r. 1671 vyslýcháni na radnici kralovické v té příčině tito sousedé bílovští: Václav Juha, 65letý, Václav Reček, konšel, óoletý a Jan Skach, soused 62 letý. Připomínáme, že vrah byl dne 25. března r. 1672 v Královicích mečem popraven, po stětí tělo do kola vpleteno a hlava na kůl nastrčena ku příkladu a postrachu jiným.

R. 1785 zrušen klášter plasský a panství stalo se z prvu majetkem náboženského fondu, později koupil je otec nynějšího knížete plasského Lothar Klement z Metternich-Winnenburgů.

Roku 1848 ovšem obec tato dosáhla samostatnosti a neodvislosti od panství, jako obce ostatní.

*

Dnes čítá ási 283 obyvatel národnosti české; skládá se ze '32 hospodářských usedlostí, které vznikly dělením původních 14. Domky jsou většinou dřevěné, dochem kryté a dosud zachovávají svůj starý ráz. Zvláště zajímavé jsou při mnohých prastaré stodoly dřevěné mající podobu nepravidelného šestiúhelníka a rovněž zajímavé jsou i poschodové sýpky s pavlačí, rovněž ze dřev srubené. Pod nimi bývají obyčejně kůlny nebo komory. Uprostřed vsi jsou dva staré domky: obecní pastuška a kovárna. Školy ani kostela vesnička ta nemá. Rolem vsi je několik t. ř. „cyrilo-metoděj-ských" kamenných křížů a válcovitých obelisků. Jednotlivé východy ze