str. 23
maloruské, ale za to zařadil několik jiných, osad. od Mišíka nevzpomenutých. ~Na rozdíl od předešlých dvou stolic počítal na Spiši jen větší, po případě menší část obyvatelstva za polskou. O polštině v stol. Š a r y š s k é praví, že podléhá tu jednak vlivu slovenskému, jednak maloruskému, že možno y ní shledávati hodně vlivu českého (!), slovenského a ruského, ale přes to ,,pień jej jest polskim". Podotýdiá, že není dosud důkladný-eh zpráv o síle. polského živlu v této stolici a že počet jím udaný třeba uznati za minimum polského obyvatelstva, a sice vyčítá v okr. Makovickém 7 osad, v okr. Sekčoveckém 8 osad a v okr. Toplan-ském 3 osad}-, průměrně do daleké většiny polské. Značně se tu odchyluje od údajů Niederlových (op. c. 100). V stolici Zemplinskéó osad úplně polských, i zde se liší od Niederlových údajů (str. 74). V Gemerské konečně stolici konstatuje 3 polské osady-. O stolici U n g s k é poznamenal spis., že sc v ní jistě budou nalézati polské osady-, ale že jest ještě úplně neprozkoumána. Úhrnem napočetl p. Kołodziejczyk v Horních Uhrách: v Trenč. 34.448, na Oravě 32.159, v Liptově 9253, na Spiši 32.073, v Saíyši 6241, v Zempl. 2222 a v Gemeru 5670, tedy celkem 122.025, okrouhle by- se tedy mohlo počítati na 125.000 Poláků. Spis. touží po zevrubnější a důkladnější statistice, ale poznamenává, že takové studium jest znemožněno, neboť žandarmové argusovýma očima střenou vstup do vesnic a Poláky, zkoumající uherské poměry bezohledně vypravují к hranici. Stýská si však též, že vlivem slovenského kněžstva šíří se slovenština z kostela, že polští tito horalové mají velmi málo polských knížek modlitebních a zpěvníků, než slovenské, a do daleké většiny- neumějí ani polsky čisti. Volá pak na společnost polskou, aby se blíž zaujala o tento zapomenutý zlcmck svého národa a polské zástupce v delegacích vyzývá, aby- se přičinili o to, by se zjednalo právo polštiny v kostele a v elementárním vyučování, opakuje poměrně rozsáhlé požadavky sestavené drem F. Konecznyhn v Światu slow. 1909, sv. IL, str. 19S (srv. N. V. IV, 227). Tu zachází se na pole, jež leží mimo náš , .Věstník". Nemůžeme však potlačiti -obavy, že by se v severních Uhrách mohlo časem vytvořiti nové Těšínsko jpa.
@------------------
P. J a n V y h 1 í d а 1 v Opavském Týdenníku XLI., 86 líčí, jak r.. 1890 •sbíral lidové písně v p.p. a v s k é m i v Pruském Slezsku. Sbíral společně s uč. Leopoldem Sedláčkem, s nímž prošel přes 2.0 obcí a zaznamenal na 120 písní a tanců. Sbírka nenalezla nakladatele (jen několik písní vyšlo v har-monisaci Hrazdírově) a rukopis zůstal u р. Sedláčka. R. 1898 а 1899 nabyl Р. Vyhlídal příležitosti písně otisknouti. Žádal p. Sedláčka o rukopis, ale marně: „Sedláček odpověděl, že svazek náš poslal bratranci —jméno jeho jsem zapomněl — který? jest úředníkem zemského výboru v Praze, ten že sám najde nakladatele." „Čekal jsem, písně nevycházely, psal znovu Sedláčkovi, odpověď neodeslána. Sedláček zatím ve svém rodišti Bouzově zemřel. Co nyní?" P. Vyhlídal sbíral znovu, ale řadu písní, které měl ve sbírce rukopisné, po druhé již v lidu nenalezl. Vymizely v běhu jediného desítiletí. Proto žádá v Opavském Týdenníku: ,,kdyby někdo měl nějaké zprávy o uvedené sbírce, abv jemu nebo redakci Op. Týden-, niku laskavě dopsal. Chystá se právě do tisku národní píseň z Moravy? a Slezska, jak dobře pro tu sbírku by se nalezené písně hodily!" Z.
Zprávy o museích a společnostech národopisných.
V Naší Době XVIII., 2, rozepisuje se dr. J. Slv. ,,0 zřízení a orga n i sa c i agrárního musea". Upozorňuje, že „toliko stav v Cechách posud nejčetnější a nej významnější — rolnictvo — svého musea dosud postrádá. Jak to vysvětlíme? Pochybuje snad někdo o potřebě takového musea pro zemědělství? To zajisté nikoliv; u našeho pokročilého a osvíceného rolnictva nelze si toho ani mysliti . . . Nutno si arci především obecně uvědomiti potřebu takového ústavu a dokázati ji vedoucím hlavám. I forma takového budoucího musea vymyká se u nás dosavadnímu stereotypnímu ponětí a rámci. Pouhé sbírky to býti n e m o h o u, má-li vyplynouti z toho skutečný užitek . . . Jakýsi náběh к této myšlence. učinilo již Národopisné Museum Českoslovanské v Praze zřízením stálé zemědělské exposice. Netajíme se však tím, že je to stav zatím jen p r o-y i s or, ní. Co nejdříve nastatí musí v v loučení této sbírky odtud a založení samostatného musea agrárního. Nestačí sbírati
|
