str. 24
jen staré nářadí a nástroje hospodářské atd. Třeba více . . . Dosavadní zemědělské oděělení v Národopisném Museu budiž počátkem a tmelem budoucího agrárniho musea. Tedyr: modely, mapy a plány starých i dnešních vsí, selských statků a chalup, poloh, hospodářských stavení, rozdělení pozemků, jich držení a obhospodařování, nástroje a nářadí atd." Staf dra J. Slv. dosud není ukončena. Ale z úvodu jejího je patrno, že pomýšlí na přiřazení — mimo zemědělskou retrospektivu — i českého Skansemu к modernímu českému museu agrárnímu. Je nepochybilo, že moderní zemědělské museum bylo by u nás velmi vhodné-a to s působností obdobnou činnosti musea technologického pro průmysl. Otázkou již je, bylo-li by třeba vřaditi v to museum zemědělskou retrospektivu. A mimo všechnu pochybu je, že oddělení zemědělské retrospektivy je organickým doplňkem Národopisného Musea, stejně jako by jím jednou měl býti česky Skansen. Šlo-li by o spojení musea zemědělské retrospektivy s moderním museem zemědělským, bylo by nutno pomýšleti již na připojení celého národopisného musea. Forma spojení podobného ovšem by působila jisté obtíže, ale volné spojení toho rázu možné by bylo již vzhledem k tomu, že Národopisné Museum Českoslovanské je po výtce museem selským. Poznámka tato к návrhu dra J. Slv. nečiní ovšem. také více, než že u p o z o r ň u j e n a d a n o u m o ž n o s t, aniž by odhadovala naděje na její uskutečnění nebo docela přímo pro ni nebo proti ní mluvila, neboť o tom uvažovat! bude věcí povolaných orgánů. Mimochodem budiž připomenuto, že uskutečněné posavadní zemědělské oddělení N. M. Č. jest jen částí programu, který byl uveřejněn v Národop. Věst. Českosl. Z.
@------------------
.Městské průmyslové museum pro severovýchodní Čechy v Hradci Králové věnovalo — dle své zprávy o činnosti za r. 1909 — hlavní péči stavbě nové musejní budovy7. Stavba rozpočtena je cca. na 650.000 K. S pracemi bylo počato v květnu 1909 a do konce 1910 bylo určeno, že bude budova pod střechou. Musejní novostavba je prací prof. Kotěry se sochařskou výzdobou prof. Suchardy a s malířskou výzdobou J. Preislera. Střední trakt budovy je o 3 poschodích, trakty postranní o 2 poschodích, souterénu a zvýšeném přízemí. Při rozvrhu stavby bylo pamatováno na pozdější přístavby pro-rozšíření musea. Museum, jež má 223 členy, pořádalo v uplynulém roce 9 přednášek, jež vyslechlo 1086 osob, 14 kursů se 440 účastníky a 7 výstav, jež měly 5607 návštěvníků. Mimo to obeslalo museum 7 výstav cizích. Při museu je knihovna a veřejná čítárna. Knihovna byla rozmnožena o 870 svazků a čítá. nyní 8107 svazků a 84.103 předlohy; výpůjček z ní bylo 4797. V čítárně bylo vykládáno 137 časopisů; navštívena byla 5418 osobami. Sbírky musejní si prohlédli 173 návštěvníci. Sbírky vzrostly o 259 předmětů a čítají 6170 inv. čísel. Z předmětů národopisných zakoupeno bylo 7 kusů lidového nábytku, kolekce keramiky lidové moravské a slovácké, kolekce výšivek uherskoslovenských a výšivek blatských. V akci krajkářské byly uspořádány 2 čtrnáctidenní kursy, jichž se súčastnilo 50 krajkářek z povolání a 2 industriálni učitelky. Tržnice krajkářská zaměstnává na 150 pracovnic. Příjem musea obnášel 32.425,06 K, z nichž bylo 29.788-58 K z veřejných sribvencí. Vydání mělo museum 27.532,92 K. Z.-
@------------------
Národ orp i s~n é M u s eu m D a š k o v a a Rumjaucovské vydalo prací N. Jančuka svůj francouzský' katalog, jenž obsahuje v ilustracích reprodukci figuríny Slováka, patrně z Trenčinska. V oddělení rakouských Slovanů obsahuje museum dle vydaného katalogu ještě 2 mužské a 2 ženské figuríny z Čech, 2 mužské a 1 ženskou z Moravy a 4 mužské a 2 ženské z Uh. Slovenska; mimo to obsahuje různé drobné předměty českoslovanské (výšivky, krajky, součásti krojové, nářadí domácí, hudební nástroje a pod:). Umístěny jsou kolekce československé v II. posch.. ve skr. 81, 84 a 85. Museum rozděleno je v oddíl všeobecného národopisu (I. posch., čtyřicet pět skříní), oddíl neslovan. národností ruské říše (první posch., 53' skříní) a oddělení slovanské (II. posch., 59 skříní). V oddělení slovanském jsou zastoupeni Velkorusové, Malorusové, Bělorusové, Poláci, Slované rakouští (Češi, Slováci, Slovinci, Chrvaté), Slované balkánští (Srbové — i z Dalmácie, Slavonie, Banátu — a Bulhaři) a Rusíni.
Z.
|
|
