Mečový (zbrojný) tanec na slovanské půdě.

Našemu rozboru fašančárského tance mečového ze Strání na Moravě nutno předeslati několik poznámek jednak o válečném, respektive mečovém tanci na slovanské půdě vůbec, jednak ze stránky psychologické tvořivosti lidové, o čistě slováckých fašankových babkovnících.

Již pouhý fakt, že mnohdy na ryze slovanské půdě objevuje se „Waffen-tanž"1) — válečný tanec — v našem spec. případě zajímavý , Schwerttanż" 1) — tanec mečový — vynucuje si zasloužený zájem. Otázka tato nebyla dosud soustavně řešena a v dalším pokusím se snésti materiál a probrati jej v studu srovnávací.2) Přístupný nám materiál — a to nutno zdůrazniti — nemluví pro zřejmou originalitu tance zmíněného na slovanské půdě. Věc jest pozoruhodná tím více, čím můžeme dnes bezpečněji původ tance válečného klásti do pravěku árijského.3)

Nej originálnější — se stanoviska domácího původu nazíráno — zdá se býti válečný tanec u Černohorců prováděný. Nejstarší zprávu o černohorském tanci mečovém nalézáme v berlínském časopise z r. 1889 (Schorérs Familienblatt — seš. 17) 4), kde dle obrazu P. Joanoviče starý Černohorec s mečem v ruce samojediný tančí. Bližší popsání tance schází. Více dovídáme se v článku Dra Simy Trojanoviče „Symbolický válečný tanec u Černohorců".5) U Černohorců totiž tančí se tanec zvaný ,,5ro" se silně vyvinutou válečnou mimikou, při kterém tanečníci mávají -s vytaseným jataganem, z pistole střílejí, a to vše představuje symbolisovanou hru válečnou. Skákání, které doprovázeno bývá silným křikem, zakončuje se dojemným vespolným

1) Srv. Mourek-Sterzinger, NČ. Slov. 1338 — Daniel Adam z Veleslavína „Nomenclator Quadrilinguis Boemicolatinograecogermanicus" ed. 1598, 610 („tanec we zbrogi") — Jungmannův Slov. IV. (1838) 548 („tanec ve zbrani") — Riegrův Slov. Nauč. IX. (1872) 274—75 — Dch (Doucha) „Tanec končířský" (der Schwerttanz) Kottův Slov. IV. (1884) 24— .
2) Na germánském tanci pracováno v násled. studiích: Karl Müllen-hoff, „Über den Schwerttanz", Berlin 1871. (Festgaben für Gustav Homeyer, S. 109—147) Doplňky v Zeitschrift f. deutsches Altertum, XVIII., 9—13. „Schwerttanzspiel aus Lübek nebst andern nachtragen über den Schwerttanz", ib., XX., 10—20. F. A. Mayer, „Ein deutsches Schwerttanzspiel aus Ungarn — nebst Bemerkungen zum Schwerttanz", Zeitschrift für Völkerpsychologie u. Sprachwissenschaft (red. Lazarus-Steinthal), XIX., 204—263, 416—33. J. J. Ammann, L: Mitteil, der Anthrop. Ges. in Wien, XVI.; IL: „Der Schwerttanz in Südlichen Böhmen", Mitteil, des Vereins f. Geschichte der deutschen in Böhmen, XXVI., 35—42; III.: „Nachträge zum Schwerttanz", Z. f. d. A., XXXIV., 178—210. Prof. Dr. Sepp, „Der Metzger Brunnensprung und die Stierkämpfe. Antrag auf Wiedereinführung des Schwerttanzes. Vortrag gehalten am 3. Februar 1893 im chemischen Saale zu München. (Brožura tato přístupna mi byla vzácnou laskavostí prof. Ammanna z Meranu, jemuž tuto co nejsrdečněji děkuji.) L. v. Schroeder, Mysterium und Mimus in Rigveda", Leipzig 1908, str. 107—155, 471—481.
Výborné práce tyto doplňují se navzájem materiálem sneseným. Každá vykazuje bohatou liteiaturu, na kterou prostě odkazuji. — Srovnávací studie o germ. válečném respektive mečovém tanci vůbec dosud napsána nebyla. Románský tanec v naší studii pomíjíme — pokud nám ono učiniti bylo možno. Srv. str. 50, pozn. 83.
3) Viz Leopold von Schroeder, „Mysterium und Mimus in Rigveda", Str. (50), 107 а п., 476.
4) Cit. Z. f. deutsches Altertum, XXXIV., 210.
5) Národopisný Vestník Českoslov. I. (1906), 102—103.