str. 40

Text s nepatrnými odchylkami viz nahoře.
Při vstupu do domu žádá gazela hospodáře asi následovně: „Uctivě vás prosím, nechte si tu moju chasu u vás trochu povolit" a dostal-li dovolení, vyšel ven, zakýval na „chasu", která bývá ještě na začátku vesnice neb několik domů vzadu a tato se zpěvem, vrčením a funěním za stálého řinčení šablí a rozpustilého výskání, přihrne do stavení. Zde utvoří tanečníci na prostranném místě kolo a chodíce za sebou zprvu volným, pak křepčivým krokem do kola, při tom stále šablí o zem se podpírajíce — vše zcela dle rytmu písně — zpívají následující písničku:58)

58) Gajdoš obyč. někde v koutku jizby schoulený doprovází všechny jejich písně a obraty taneční svým charakteristickým gajdováním (o gajdách viz Bartoš, N. Р. II. (str. XXXIX, a n.), Dial. Slov. 79—80).
59) Srv. na str. 29, 31, 36, 41.
|