str. 46
Milá, milá, srce moje
vyprovoť ňa, pres to pole.
Pres to pole, pres široké,
pres ty hory, pres vysoké. —
Bože, bože, co mám dělať,
či sa ženiť, či vandrovat.
Do vandru ňa nožky bolá,
ženiť sa mi nedovolá. —
Ke by bylo nesvítalo,
bylo by mi děvče dalo,
rozmarínu zeleného,
včera večer trhaného. —
Krása, krása, kolíbá s a,
poť šohajko podívaj sa.
Podívaj sa na tri strany,
z Uher do Čech, do Moravy.
A co bych sa na to díval,
keď sem já k Vám nechodíval.
Chodil, chodil, ale málo
keď sem přišel, bylo ráno.
Ráno, ráno, ranušičko,
poť sem sivá holubičko. — (Viz nahoře
Hore Javorinu,
ej sivé voly ženu,
tulelutitajtom, ej sivé voly ženu.
Tak sa oni pasú,
ej "až sa lúčky trasú,
tulelutitajtom, ej až sa lúčky trasú.
Jak sa ni napasú, ej pújdem medzi chasu,
tulelutitajtom, ej pújdem medzi chasu. —
Mám j á sikorenku,
zlámala si nožku,
má milá, premilá,
podaj vody trošku,
Mám j á koňa šimla,
a kocúra macka,
a j á si osedlám,
pojedem do blacka. —
Načo si ni na čo,
zašubraná Kačo,
zašubraná chodíš,
keď neráda robíš. —
Betulenka beta,
ze samého květa,
keď na ťa pohledném,
hneď sa celý tresem. —
Povídali, že sem umrel,
j á sem ešče neskonal,
dovedli mňa starú babu
abych sa ji spovidál.
Stará baba, jako žaba,
studená je, jako let,
dovete mňa švarné děvča,
vyspovidám sa mu hnet. —-
|
|
|
