str. 48
Na vršku stála
pěkná sa zdála
keď sem k ni prišel
šátek ji visel.
Ona se točí
má černé oči — jako já,
daj mi ju Bože,
do moji lože — do rána. —
|
Celou svou obchůzku zakončují fašančaré ve své určité vždy „hospodě" hodováním a známou slováckou ,,muzigou". Slaniny a vejce upotřebí se z části na večeři společnou (na vaječinu), ostatek se prodá,_penězi jednak gajdoš odmění, jednak muzika zaplatí, zbytek se propije. Ze při tom neskráceně holduje se slovácké Terpsichoře (dnes z celé řady krásných slov. tanců zbyla pouze „sousecká" „sedlcká") neméně Bacchovi (bohužel sprostá „goralka" „kfit" zde hrá přední roh) rozumí se při zakončení masopustu vůbec samo sebou, tím více na Slováci.!
Popsaný tanec vyskytuje se pouze ve Strání, nač nutno s důrazem upozorniti. Fašančárské nebo fašankové písně lze slyšeti i v jiných končinách jihovýchodní Slovače, jak jsme nahoře viděli.
Čistě lidově pořádal se tanec každý fašanek asi do r. 1900, po tom již ob rok neb za 3 léta —■ zvyk přestával [„fčilkaj to uš pomalúčku za-kapává" — stěžoval si staříček Zetka], jednak nedostatkem gajdošů, jednak věc se začínala v poslední době šohajům nevypláceti,
Uměle vyvolán byl tanec za posledního desítiletí třikráte: Poprvé byl tanec inscenován v Besedním domě v Brně mistrem Leošem Janáčkem při hudební zábavě t. zv. „hulání" pořádané „Národní Hudbou" asi v r. 1904/05.69) Podruhé byla věc uměle vyvolána opět mistrem Janáčkem ve Strání pro prázdninové hosty luhačovské v srpnu 1907. — Potřetí byl tanec fašančárský tancován při slavnosti zřizování ..Národní Jednoty" ve Strání v r. iqo8.
*
Poněvadž tanec náš mečový vyskytuje se v zemi koruny české jako jediný svého druhu', bude v prvé řadě otázkou, pokusiti se o řešení původu jeho.70)71). Musím předeslati, že pouhý název tance „fašančaré" (fašanek)72) byl mi východiskem pátrání mého po obdobě tance na půdě bavorsko-rakouské. Přirozeně prvé zraky obráceny к Němcům rakouským. Pokud německý lid v Rakousku zúčastnil se tance mečového, pokusil se shrnouti prof. Ammann 1. с. II. 35—36. Byly to země: Salcbursko (Gebhard, Schiestl, Adrian73) a j.), Horní Štýrsko (Schlossar), Horní Rakousy [Innviertel], (Pasch.a j.), (další u Hartmanna, „Volksschauspiele" srov. též Mayer 1. с. 223—24, Čechy na jihu Ammann 1. с. I., IL, III.; z novější literatury nutno doplniti zprávy ze Za-
69) Přesné datum nemchl jsem zjistiti, ježto dirigent „Národní Hudby" t. č. těžce nemocen jest.
70) Lidové tradici na Strání jest ovšem tanec „od světa počátku", „od jagživa", ona nemá pamětníka, „gdy tanec začal"!
71) Filologický rozbor písničky „Pod šable pod šable aj pod obušky . . ." neposkytuje žádného východiska zvláštního. Slovíčko „aj" zdálo by se nasvědčovali, že zprvu tančilo se „pod šable" (ocelové?), pak šable když přestaly, užíváno domácích „obušků" (,,ai pod obušky"). „Obušek" valaš. sloven, výraz pro sekerku o dlouhém topůrku. Srv. Bart. Dial. Slov. 246.
72) Srv. o tom na str. 28.
73) Srv. Zeit. f. öster. Vskunde XI. (1905), 205.
|
