str. 50
V přestrojení prevláda barva bilá 77) jako u germ. tance naveskrze. Mayer 236! Ammann II., 37. (slovácke: str. 34, 36, 38).
Klobouky ozdobené peřím, pentlemi, v Sedmihradsku a j. Mayer 246, Ammann III., 178., 190., 194. srov. opentlené klobouky j č. kolędniku Č. L. II., 521. Deutsche Heimat IV., 193 (slov. str. 36, 38).
Šerpy vidíme téměř všude Mayer 237, 258, Ammann III., 191, ig4, 205, 209. Deutsche Heimat V., 25 (slov. str. 38).
Rolničky typické78) pro germ. tanec (většinou na kolenou připevněné), Mayer 235; atd., scházejí ve Strání, zato nahrazeny jsou originálními slováckými hrkávkami79) na mečích (ojedinělá zvláštnost! při tanci mečovém vůbec) (str. 39). V ostatním přestrojení převládá pestrost v barvách: bílé, červené, modré. Srv, Cantemir ,,caput corona cingunt; e foliis absinthii plexa, et aliis interstincta floribus".
Jako zbraně80) užívá se u germánského tance většinou ocelových (železných) mečů až na tři případy: Můhlenhoff Festg. 141, Frischauf 88. 81) Kriechbaumer 9482) kde jsou meče dřevěné83) jako na Moravě (str. 34, 39).
Pomalované meče vyskytují se jen Frischauf 88, na červeno ve Strání str. 39. (srv. červenou barvu při přestrojení. Mayer 236—-37.) — (červené šátky v Záhorovicích). Kotulky na mečích viz výše.
Pistole: Ammann III., 205 (Hejtman s mečem na boku drží v obou rukách pistole a střílí), Trojanovič, Národop. Věst. I. 102, pistole s jataganem.
77) U Cantemira pouze „alba tela faciem contegunt", a Veselovského 271 srv. bílou barvu při jiných zvycích československých: obchůzky masopustní chodí většinou po bílu neb s bílou figurou, 3 králové, Dorota atd. Mimo to v mnohých krajinách Slovácka označuje barva bílá — barvu smuteční, pohřební.
78) Schází Ammann III., 191, ačkoliv verš 22. v textu tvrdí opak!
79) Srv. valaš. hůl s kroužky a hrkávkami v masop. hře sv. Doroty (Václavek M. V. I., 72).
80) Zbraně užívá se při masopustních obchůzkách na české půdě poměrně často: nejvíce meče (šable), rožně, méně často halapartny, nože, sekery (cit. Zíbrt, Masopust 1910 — není-li jinak označeno). Dřevěné resp. železné šable (kordy, meče): Tři králi na Nymbursku 30, Perechta 53, na Krumlovsku, Č. L. XIII., 228, s blumou 67, s koněm 78 (srv. jč. obchůzky s koněm s „Schimmelverkaufen" něm. sklářů šumavských), s medvědem 91, hanác. právo in, na Hané 114, při usmrcení Baccha 130. Č. L. V., 567. Stínání kohouta 13S, při hře masop. v Třebíči Č. L. VIII., 164, v jč. hrách o letnicích Č. L. VIII. 291, při masop. „Saličce" z Kolínska Č. L. XIII., 186. — Rožeň (železný, dřevěný): Na Slovensku 99, 135, Kollar II., 68; Sb. M. S. I., 182; Sl. sp. I., 235, hanác. právo 115, na Domažlicku Č. L. XVI., 213; srv. Stráneckého gazdu s rožněm str. 39. s tím lze srovnati pouze Ammann III., 197: Junggesell trug einen Spiess mit einem Stück Speck dran (wie beide Faschingsbursch im Böhmerwald). — Halapartňa: Ponůcka 3, Jč. hry kolední 102. — Nůž: Perechta 50. — Sekera: Perechta 52. — Fr. Skopalík „Památky obce Záhlinic": rožeň na Sv. Blažeja II. 51, 52, stínání barana kosířem II. 63, dřevěná šable II. 59. — J. Vyhlídal „Rok na Hané" 1906: právo ostatkové s rožněm, šablí 21, 23, 24, 26, Šperechta s nebozezem 8, ocelová šable 16. —
81) Dr. E. Frischauf, „Schwerttanz und Wettlauf", Zeit, des Vereines f. Volkskunde IV., 1894.
82) Deutsche Heimat V., 94 (Dürrnberg); na území rak.-bavor. tančilo se druhdy pouze s ocelovými meči, nyní nahrazují se vesměs dřevěnými, stříbrně zbarvenými.
83) Mimo to meče dřevěné nalézáme v messinské „ballo alla scherma" (Dunlop, Prosadichtung, 516) a v neapolském „Imperticata", Z. f. d. A. 18, S. 13.
|
|
