Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 51



Sekery Schroeder 1. с. 406 (ц Tibeťanů)84), Sepp 1. с. 20 (Leogautal.), u Bulharů Veselovskij 273. (náčelník).

Z oddílů tance mečového, jak germánského tak slovanského, jest nej-charakterističtější ,,kolo" (doklady všude přehojné).

Další charakteristické figury tance: Retězovité spojení tanečníků, totiž meč položený na rameně drží se pravou rukou, levou špice předchozího tanečníka, Mayer, Fig. V., 24., 247., 248.; Ammann П., 39., III., 190, 191, 199; Sepp 1. c. i8, 20 (Slovácké: str. 35, 36, 38, 41.).

Neméně důležitější „skákání přes meče" Mayer Fig. VII. 244, (247), 422, 423, (Müllenhoff Festg. 130, 134, Z. f. D. А. 20, S. 18); Ammann II. 39, (40), III. 195, 197 (IV. Fig.), 204. (Slov. str. 41.)

,.Podlézání" Mayer 247 (Müllenhoff 132, 134), Ammann III. (190), (195), (204). (Srov. str. 43.)

Nejzajímavější a při tom dosti důležité jest t. zv. „hrkání" Ammann IL, 39 píše: Das Zusammenschlagen geschiebt folgendermassen. Die im Kreise hintereinander Gehenden halten mit der Rechten, wie wir gehört haben, das eigene Schwert, mit der Linken die Spitze des Schwertes vom Vordermann. Beim Tanze halten sie nun die Schwerter an Griff und Spitze fest, jeder nimmt aber sein Schwert von der Achsel herab und nähert die Spitze des Schwertes i:i der Linken so dem Griffteil des Schwertes in der Rechten, daß die Klingen gegen Spitze und Griff und die Hände eines Jeden sich übereinander kreuzen. Die Spitze vom Schwerte des .Vordermannes wird aber immer dem Griffteil des eigenen Schwertes untergehalten und dann in dieser Lage 5—6mal die obere Klinge auf die untere geschlagen, was ein lautes Schwertgeklirr verursacht. Während des Zusammenschlagens müssen die Schwerttänzer natürlich einander etwas näher stehen als sonst, daß die Schwerter über einander zu reichen vermögen, ohne daß einer eines losläßt. Wenn sie so einigemal herumgetanzt und etwa 5—6mal die Schwerter angeschlagen haben, bleiben sie stehen . . . ." (srv. Mayer 422).

Srovnejme popis Stráneckého „hrkání" str. 41. a kříže v Zahorovicích str- 35> Зб- a opřeme se zde o fakt, že popsané nachází se pouze v již. Čechách a pouze ve Strání, dostaneme bezpečnější východisko pro řešení otázky původu slováckého tance.

Srv. Mayer VIII. Fig. die doppelte Brücke, gebildet durch Kreuzung aller Schwerter 244, 249. (Müllenhoff Festg. 141 а п., Z. f. D. А. 20. S. 15), Ammann III., 204.

O „Vytínaní" viz str. 45—46, v něm. literat, nemám pro to dokladu. Prastaré vyskakování pro úrodu konopí a lnu85) (Velká, Zahorovice, Bystřice, str. 31, 36,) nestávalo při tanci šablovém ve Strání.

Obyčejný venkovský tanec společný po „skákání" (slov. 34, 36, 45)-nalézáme též Mayer 247, Ammann II., 40., Sb. M. S. I. 182;

Obdarování (špek, koblihy, maso, vejce, obilí) Mayer 424—25, Ammann П., 41., III., 193, 197 „Deutsche Heimat" IV., 195. (Slov. 36, 45.)

Při tanci zpívalo se pouze Müllenhoff Festg. 117, 123, 127, 138, Z. í. D.


84) Wiener Zeitschrift für die Kunde des Morgenlandes XXIII. (1909), 406—407.
85) Viz doklady již od XIV. století. Srv. Jan Soukup, „Masopustní skok v tanci pro vzrůst lnu". Č. L. XVI., 211—215. (Zibrt, Masopust 94—99.) ■

Předchozí   Následující