str. 52
A. i8. S. 12, (zpěv jen výjimečně a doprovázel tanec mečový místo instrumentální hudby) Ammann III., 209.
Hudba: Mayer 238, 424. (pištec téměř všudy, dudy nikde!) Ammann II., 36, 40, (jen za starších dob se hrálo — v nověj. době 6—I2členná Blechmusik) III., 189—191, 194, 195, 197, 199, 200, 204, 208, 209. Deutsche Heimat IV., 194, V., 94. . . Sepp 1. c. i8 v Augšpurku tančilo se „nach einer eigenen Musik"; по звуку ТАпановъ. Veselovskij Sbor. 46, р. 276. (Slov. 35, 38.)
Přesně dle taktu hudby doprovázející tančil se tanec mečový: Ammann III., 206, 208. (Slovácké 41.) Deutsche Heimat IV., 195-, u Bulharů. Veselovskij 46, p. 276. V Sedmihradsku ve 2/4 taktu „marschartig", Mayer 238, Überlingen v 6/8 taktu ,,křepčivě", Mayer 247, atd.)86)
Dramatického dialogu, který v žádném německém tanci nechybí87), na Slováci nemáme. Fašankové obchůzky představovati dramaticky nebylo asi na české půdě oblíbeno. Jediný doklad, který by upomínal dramatické představování dialogické na masopust, nalézáme na Nymbursku v Čechách, srv. Č. L. II., 69 (Č. L. XIII., 225).88)
V úterý masopustní chodí po stavení dva chudší chlapci v košili oblečení, s papírovými čepicemi na hlavě, a s dřevěnými šablemi. Ve světnici přechází jeden ode dveří k oknu, druhý od okna ke dveřím. Šavle vytasili a položili přes rameno a vždy, když se potkají jeden druhému o ni klepne. Při tom dialogicky odříkávají žertovné deklamace na př. ,,Here here já pro nobus, přišel jsem k Vám na masopust..."
Důležitá jest otázka, kdy se tancovalo. Ve většině zachovaných tanců odbýval se tanec mečový na fašanek (Fastnacht als Frühlingsanfang, Wintersonnenwende) Mayer 259 (425), Ammann IL, 36., III. (178), 189, 192, 203. (Slovácké str. 28.) Méně na Vánoce: Mayer 259., u Bulharů Veselovskij 273. Při zvláštní příležitosti (slavnosti, k poctě růz. osobností a pod.) Mayer 259, 260, Ammann III., 192, 202, 203, Jagič Archiv XV., 319, Z. f. österr. Vskunde XV., 158, Sepp 18 a n Deutsche Heimat V., 96. (Slov. str. 48.)
Pouze Šmalkaldský (ve Francku, Hessensku) tanec odbýval se píi slavnosti květnové. Mayer 259. Na Sv. Jana Křtitele Frischauf 88 88a)
К době provozování tance mečového nutno i tu ne nemalou poznámku dodati, že Stránečky tanec jest nejmladší tanec mečový vůbec! Do studie prof. Ammanna I. platil za nejmladší tanec z Überlingen (u Bodamského jezera) z r. 1875, pak hranice posunuta do r. 1881: Zettlersreith (Šumava), Ammann II. 36, III. 19789) (Oberhaid-Šumava) a náš tanec téměř až
86) Stupňování v rychlosti tempa (mezi tancem) až do divokého reje (cha-rakterisující tolik jihoslov. „Kolo" (srov. literat. Ottův Slov. Nauč. XIII., 383) — což nápadně shoduje se s tancem barbar, kmene maloasijského, Zejbeků, srv. Ammann III., 209) ve Stránečkám tanci mečovém nestává. (Srv. poznámku o tanci „Lezginka", str. 26.)
87) Věc speciel. mimicky dramatická schází jen při některém tanci něm. Mayer 235.
88) Jistě pouhým přehlédnutím nebyla pojata tato pozoruhodná masopustní obchůzka od prof. Zíbrta do knížky „Masopust držíme . . ."1910
88a) Rovněž i ta okolnost není bez váhv, že svátky rusalské u Slovanů k svátkům Svatodušním se přimknuly (u Slovinců měsíc květen), pouze ve „Stog-lavě" jest řeč o rusaliích „о iоановъ дни", rovněž dlouho nevěřilo se zprávě о запов-Ьдь ob. отецъ (Тихонравовъ, Памятники, IL, 302). Srv. více o věci u Veselov-ského, 272—3.
89) Vyjímám uměle vyvolané tance na území rak.-bavor. Viz o tom na str. 49.
