str. 53
do našich dnů tančí se na morav. Slovensku, rovněž dosud u Bulharů Máchal 163.
Jak z uvedeného patrno — srovnání tance Stráneckého se základním typem bavor.-rakouským, vede к nápadným shodám, zvláště s jihem Českým! Tím dána další direktiva к pátrání po původu tance, které však dosud positivními výsledky doložiti nelze, nutno se tedy uchýliti к hypotetickému vysvětlení. Mnoho okolností nasvědčovalo by faktu, že tanec mohl býti přinesen z jižních Čech a sice od dělníků sklářských na konci 18. st. do Květné (15 minut od Strání). Sklenná huť ve Květné (Blumenbach) založena byla asi před rokem 176890) od knížete Adolfa Lichtenšteina, jako závod čistě německý, kterým zůstal do dnes. Stačí nahlédnouti do historie sklářství v Rakousku91) a na snadě bude nám myšlenka, že do nově zřízené sklenné hutě voláni býti museli huťaři ze zemí, kde právě sklářství tou dobou kvetlo. A to byla v prvé řadě Šumava,92) pak severní Čechy, Rakousy, hor. Štýrsko. Že o Lichtenštejnských huťařích nezachovalo se nám žádných zpráv, to dostatečně vysvětluje tehdejší způsob života jejich. Huťaři byli totiž národ horečně stěhovavý a teprve v II. polovici ig. stol počali sobě „das frühere nomadenhafte, durch die fortwährende Wanderung der Hütten bedingte Leben" odvykati (srv. Groß-Industrie 1. c. 127). Dnešní nejstarší huťařské rodiny na Květné a na Strání jsou přistěhovalé v II. polovici 19. stol, a sice za proměny majitelství hutí.93)
*
Na konec nutno si připomenouti úsudků domácích i cizích pracovníků, kteří Stránečky tanec viděli, aneb o něm věděli.
Úsudky tyto rozcházejí se dosti značně. Bartoš, který si celého tance hrubě ani nepovšimnul, praví v článku „Morav. Kopaničáři"94) na str. 147, že ve Strání Fašančaré provozují s velkou zručností zvláštní (!) jakýsi (!) tanec „pres šable" zvaný.
V roce 1896 upozornil na tanec fašančárský nejlepší jeho znalec p. nad-
90) Srv. „Emanuel Zahn, Glasfabrik in Blumenbach" v díle „Die Gross-Industrie Österreichs", Festgabe f. Kaiser F. J. I. Wien 1898, II. Bd. S.' 197.
91) Jul. Reich, „Die Hohl- u. Tafelglass-Industrie Österreichs" (Gross Industrie, 1. c, 102 а п.), tamže literat, str. 138—139. Pro české sklo víz práce Dr. Hořžičky, R. Lahmera, štýrské: Pogatschnigga, morav.: Rzehaka, Schirka. Z českých prací máme pouze: Mareš, „Sklo", Praha 1893.
92) Právě sklárny na panství pánů Rožmberků (odtud pochází mečový tanec, uveřejněný od prof. J. J. Ammanna I., IL, III.; Schacherl, „Deutsche Heimat" IV., 193 sl.) patří mezi ty nejstarší v Čechách. Srv. Gross-Industrie 102.
93) Z Rakous: Götz, Strauss. Ze Štýrska: Tanner, Steckbauer (viz jména u Roseggera!). Z Čech: Mathäusel, Boehm, Junkwirt, Hartinger, Pilz, Jeschko, Macho. Jiného původu jsou jména na Strání: Kohn, Winter, jichž potomky (rodiny Slovácké!) prozrazuje v třetím koleně čistý typ židovský (na tuto zajímavou věc, obzvláště pro antropologa, upozornil mě laskavě p. nadučitel Doufalík). — Prohledání matrik Stráneckých (Lichtenšteinský archiv v Uher. Ostrohu byl mi na ten čas nepřístupný), pátrání po náboženské hranici v okolí Javoriny, atd. nemělo výsledku pro naše bádání. — Rovněž tradice lidová na „Štajery" drvaře zdá se býti novějšího data, as z II. polovice 19. stol. a nad to shoduje se s pověstnou „Kleinholzindustrie im Böhmerwalde".
94) Lid a Národ II. sv. (Vel. Meziříčí 1885 se čtyřmi písněmi: Fašanky:] velkonoc bude . . . Pod šable:] aj pod obušky . . . Tuto nám nedali . . . Fašanky:] můj milý pane . . .) II vyd.' 1892 — první otisk v „Osvětě" 1884.
|
|
