str. 55
Významno jest, že o tanec Stránečky zajímá se vídeňský indolog prof. L. v. Schroeder. Byl naň upozorněn svým žákem E. Küttlerem. v dopise překladem Doufalíkovy zprávy, který otiskl v časopisu W. Z. К. M. XXIII. 405—06 a doprovodil jej následující poznámkou: „Diese, vom Herrn Krittler aus dem Cechischen übersetzte Notiz wird trotz ihrer Unvollständig-keit wohl jeden Kenner der volkstümlichen germanischen Waffentänze an diese erinnern. Es muß vorderhand dahingestellt bleiben, ob wir hier etwas genuin slavisches (!) vor uns haben, oder ob germanischer Einfluß zu vermuten ist. Da die Waffentänze aller Wahrscheinlichkeit nach bis in die arische Urzeit zurückgehen, erscheint das erstere (!) nicht ausgeschlossen." Üsudek prof. Schroedra nepřekvapí nikterak toho, kdo prostuduje jeho vzorné dílo „Mysterium u. Mimus in Rigwed.a", klasický' důkaz jeho o arijském původu tance válečného resp. mečového provedený v jeho díle na str. (50) 107—155, 471—81.98) nalezl tímto doklad jediný na slovanské půdě.
Konečně ve zmíněné populární knížce (jinak čistě deskriptívni) „Masopust držíme ..." 1910 nezná prof. Zíbrt fašančáře Stránecké, pouze Velecké popisuje dle M. Zemana (str. 131.).
Do rozboru mytologického významu tance mečového zasahovati nebudeme.99) Podotýkáme toliko, že již Müllenhoff a doba následující pouka-
98) Jen postrádáme hrubší srovnání řeckého zbrojného tance Kurétů (πνῤῤίχη ) a Korybantů s dochovaným tancem mečovým, germánským, jednak s kretsko-maloasijským. (Mečový tanec Zejbeků u Smyrny nápadně shoduje se s german.) Ku srovnání bude nutno pribratí též pyrrh. válečný tanec „Romaika" dosud (?) u Kleftů obvyklý (Sepp, 1. c. i6.). Jinak nutno jen vřele litovati, že prof. Schroeder nepoužil studií, prof. Ammanna, prof. Seppa, byl by jeho úsudek v mnohých partiích Imihy vyzněl jasněji a precisněji. (Ze slovanských studií vůbec nečerpal!!)
99) Rovněž pomineme kritisovati doklady pro souvislost germ. tance mečového z pozdějších stol. s Tacitem (Germania cap. 24), které na př. u Mayera 228, 241 úplně selhávají. Rovněž pokusy prof. Ammanna III., 206, jinak srovnávacím materiálem dobře vyzbrojeného — nalézti spojující článek mezi Tacitem' a 15.—16. stol. ve zmínce o „anglosaském" tanci z q. stol., nás jasně nepřesvědčuje! Stuttovy zprávy („Sport and pastimes of the England") nutno brati opatrně a s reservou, jak svědčí jeho zmínky o „juggler"; komediantské freikumšty nemají nic společného (jak správně upozorněno, Z. f. d. A. XXXIV., 207) s pravým mečovým tancem. — Viz též projev prof. Brucknera ve věci, Jagič, Archiv XV., 319. — Nechceme rozmnožovati romantické doklady „Tacitovské" ze slov. půdy, а1з interessenty upozorňujeme na tance slovenské s „valaškou"! Nutno je viděti přímo na Slovensku. (Srv. Quasi Tacitovský, doklad ze Sedmihradska, Mayer 241.) — Nelze neupozorniti na neznámou vzácnou knihu H. Schurtze, „Alterldassen u. Männerbünde — eine Darstellung der Grundformen der Gesellschaft", Berlin 1902, kde lze u nej exotičtějších národů přemnohé parallely к našim masopustním slavnostem maškarním nalézti. (Srv. též Schroeder, 470 a n.) — Na konec připomínáme, že nyní po knize prof. Schroedera bude obtížno psáti o „speciálně" germánském tanci mečovém. Pokusíme-li se použiti, ovšem s jistou opatrností, these prof. Dähnhardta „Natursagen" I.—III., 1907—10, „všude tatáž příroda" — „všude tentýž fašanek", pak nutno acceptovati interna-, c i o n á 1 n í ráz věci a"*„vycházeti z t. zv. urstadia! — Srv. stanovisko, jaké zaujíma prof. Schroeder..—-Vývin útvaru tance mečového není proveden do důsledků. Věc bude nutno poopraviti a doplniti v ten smysl, lokalisuje-li se-zcela již určitě . vyvinutý typ tance mečového z t. zv. urstadia na balkánský poloostrov. Na této základně bude nutno sledovati další vývoj u národů balkánských (najmě slovanských; kroj tanečníků, kde v ryzosti uchován, upomíná některými prvky na turecké prostředí) a odtud postupně dále na sever a severo-" západ. Poměr vývojový mezi jednctlivými odrůdami bude pak vědecky zjistiti, ač postup onen celý- na dlouho náležitě nevyjasněný zůstane. Pak i výklady, jako u Veselovského, srv. jeho pokus uvésti v souvislost tanec rumunský a bulharský s byzant. dvorní ceremonií, jak ji líčí Konstantin Porfyrorodný, Sborník 46, p. 281 až 286 — bude nutno se zřetelem na to i ono doplniti, ba i pozměniti. 10°) Adressa: Skaštice—Kroměříž, Moravie—Autriche.
|
|
