Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 69



Z vlastní zkušenosti vypisuje spis., jak marně vůdcové polského ruchu v Ratiboře se snažili buditi je k politickému životu a jak právě pro národní neprobudilost českého živlu na Ratibořsku volí tento na 80% slovanský okres nemeckého poslance. Vybízí pak naše veřejné faktory, aby věnovali pozornost tomuto zlomku českého národa v pruském Slezsku. Srovnává ono účastenství naší veřejnosti к této odtržené větvi s naší akcí na „čechisaci" polského dělnictva na Těšínsku! a chtěl by naše úsilí od těch pohraničních krajů českopolských odvraceti na onu českou větev pod pruským panstvím ... O takových a podobných otázkách nepřísluší se nám mluviti na tomto místě a v tomto listě a proto nedotýkáme se páně spisovatelovy charakteristiky české práce na Těšínsku. Jen jedno ještě charakteristické jeho srovnání' mezi polským dělnictvem na Těšínsku a ve Westfalsku v krajích porýnských tu zaznamenáváme. Polské dělnictvo v německých krajích odříznuto naprosto od rodné půdy za poměrů nanejvýše nepříznivých obhajuje skvěle svou svéráznost národní — na Těšínsku, kde by mohlo využívati úplně všech svobod konstitučního státu, podléná prý v massách „čechisaci", ačkoliv se mu přece nenedostává agitačních sil domácích. Škoda, že se p. Maćkowski nedotýká jiného ještě pozoruhodnějšího jevu, že polský živel těšínský podléhá silnější měrou ještě — germanisaci.

@--------------------

Prof. V. A. Francev vytiskl v posledním svazku Рус. Фнлолов-. В-Ьет. sv. LXIV. str. 400—404 podrobný referát o maďarské národopisné mapě zemí koruny s v. Štěpána vydané od dra Zikm. Bátky (pro úkoly školní, (A magyar szent korona országainak néprajzi iskolai falitérképe). Mapa sdělána jest v nezvykle velkých rozměrech (1 : 600.ooo). Známý a sympatický slavista neodepřel této prá.i maďarského etnografa uznání a vyznal, že úlohu svou provedl celkem s velkým úspěchem. Vytýká, že neobydlené kraje velehorské vyloučil jaksi z národopisné mapy, a tím ovšem obmezil území nemaďarských národností, nikterak neobraceje zřetel na topografii, „jazyku země" výmluvně svědčící, které národnosti kraje tyto připadají. Vysvětlivky к mapě jsou přidány ve zvláštní brožurce, sestaveny ovšem na základě officialní statistiky z r. 1900. Maďaři zaujímající centrální kraje, musí se podle poznámky autorovy snažiti, aby byli silni ne pouze počtem, než také kulturně a hospodářsky; tím vynikají již nyní a proto nemusí se báti o svou budoucnost. Velký kulturní význam mají města v krajích národností nemaďarských. S velkou úctou mluví maďarský etnograf o uherských Němcích; k nim připočetl na mapě také polské židy, kteří r. 1900 se v severovýchodních stolicích (Šariš, Zemplín, Ung. Bereg, Ugoča, Marmaroš, částečně Satmar) přihlásili к německé národnosti. Slováky nepokládá Bátky za etnograficky jednotný národ, jelikož asimilovali značnou měrou Němce, Malorusy a něco Maďarů. Divné to stanovisko u maďarského etnografa. Jižní hranice slovenské oblasti nehledě na mnohověký styk Slováků a Maďarů se téměř nezměnila, kdežto v stol. Hontské, Novohradské a Boršodské ustoupila před Maďary; naopak v stol. Abaujské Maďaři částečně poslovanštěni. Slováků napočetl 2,008.744. — Slovinců v koutě mezi Můrou, Krkou a Rabou napočetl 94.000. Dle pozorování Bátkyova se maďaří. Chrvaté mimo Chrvatsko obývají Mezimuří. V osadách chrvatských, v stol. Železné, Šopronské, Mo-šonské a Prešpurské spočetl 57.230. Srbů napočetl 1,052.180. O bulharských osadnících v stol. Temešské, Torontalské a Krašovské počtem asi 20.000 poznamenal, že se silně rumunští. Malorusů napočetl 429.447; jich počet stále klesá; o osadnících maloruských v jihouherských stolicích, o kterých nedávno V. Hnatjuk sebral zajímavé materiály národopisné, dr. Bátky neví. O Češích připomíná, že se usadili v Slavonii a v horách Almaše a Sretině v 10 csadách r. 1826, a že se nerumunští. Rumunů napočetl 2,790.479, Italů v Rěce 16.ooo, cikánů 300.000, z nichž asi 10.000 kočovných.

@---------------------

Pracovní výbor pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku konal ve středu, 28. prosince 1910 svou schůzi v Brně. Na této podal předseda výboru řed. Janáček referát o nedávné schůzi hlavního výboru ve Vídni, kde ponejprv čelili svými názory delegáti slovanští, a to s úspěchem značným. Ve schůzi brněnské usneseno bylo připravit к tisku ještě letos první svazek písní milostných; svazek bude provázen úvahou hudební a dialektickou, pojednáním o duši lidu a případnými obrázky lidovýxh výjevů. Písní dosud jest nově nasbíráno po Moravě a Slezsku skoro Šooo, a sbírati se bude dále a stále. Vedle písní lidových počne se také se sbíráním lidových pořekadel a různých říkání — lidové prosodické úpravy. I tu žádoucí účast co nej širší a každý i ne-


Předchozí   Následující