Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 7

patrný příspěvek jest vítán. Aby píseň národní nevymírala, abylse ujala tam, kde již vyhynula a aby zpěv lidový pěstěn byl přirozeně, jest úmysl v brzké době zříditi „Sbor přátel zpěvu lidového" na širokém základě (byla by vítána věcná diskusse v časopisech). Zatím výbor písňový učinil pokus (a bude jej na různých místech opakovati) s rozhozením drobných sešitků s několika pěknými písničkami z kraje.

Zeitschrift für oesterreichische Volkskunde XVI., 160 sl., přináší z péra Jos. Blaua v samostatném článku velmi obšírný posudek o díle Marie Smolkové a Reginy Bíbové ,,K rajkyakrajkářstvíliduslovan-skéhov Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Uh. Slovensku". Referent podrobně reprodukuje obsah díla, jež cení pro jeho materiálovou bohatost. Ale velmi příkře se staví proti vývodům díla o technickém a dějinném vývoji krajky, o jejím slovanském původu a národní její ornamentier. V temže čísle dokončuje Р. E. Domluvil své črty ze života pastevců na moravském Valašsku.    Z.

@-----------------

Dr. Fr. Weiner otiskuje v Časopise Moravského Musea zemského XI., i studii o vyškovské keramice, kde podává doklady k tomu, že hrnčíři Vyškovští v XVII. až XIX. století byli Češi a že jejich práci nutno považovati tedy za českou práci lidovou. Staví se tím proti dru M. Haberlandtovi, který vyškovskou keramiku považuje za pochybnou co do národního původu. Soudí dr. Haberlandt: Národní příslušnost lidové keramiky vyškovské je nerozhodnuta; i Němci i Čechové činí si na ni nároky. Při tom v úvodu své studie dr. Weiner zaznamenává: „Na výstavě rakouského domácího průmyslu a lidového umění, pořádané v 1. 1905—1906 ve Vídni rakouským Museem pro umění a průmysl vystaveno bylo v oddělení „Deutsche in den Sudetenländern" jako práce lidu německého asi 50 kusů vyškovské keramiky, z nichž několik zapůjčilo i naše Národopisné Museum Českoslovanské v Praze. V oddělení „Čechoslované v Čechách, na Moravě a ve Slezsku" umístěn toliko jediný džbán a jeden talíř, jichž příslušnost к vyškovské keramice byla však i dle výstavního katalogu pochybná. Tento katalog výstavy zůstává dokladem obojího toho fakta pro všechny budoucí časy." K tomu ovšem považujeme za potřebné připojiti, že zařazení vyškovské keramiky do německého oddělení uvedené vý-stavy se stalo přes protesty zástupců Národopisného Musea Českoslovanské h o, kteří se súčastnili instalace českého oddělení oné výstavy, resp. ji později navštívili.    Z.

@------------------

Náš spolupracovník Otto Dubský začal v Revue des traditions populaires uveřejňovati studii o českých zaříkadlech „Les formules de conjurations tchěques comparées aux formules des autres nations". První část vyšla XXV., str. 381 až 393.

Zprávy o museích a společnostech národopisných.

Ze Společnosti Národopisného Musea Českoslovanské h o. V museu byla za řízení prof. Chotka nově instalována další síň malovaného nábytku (VI.), kde spolu vystaveno několik pěkných, řezaných a vykládaných kolovratu, přeslic a kuželů, police lidového nádobí cínového a lišta obrázků svatých, malovaných na skle. V síni vykládaného nábytku (IV.) vystaveny byly kresby ornamentu nábytkového z Poděbradská, jež kreslil р. K. Bucek, řed. m. školy. Sbírky byly mimo drobný nákup rozmnoženy získáním bohaté a velmi pěkné kolekce (500 kusů) bombíků, přesek a křesadel, kolekce 113 výšivek z nitranských čepců a rukávců od p. Fr. Kretze a sbírky 64 blatských a kozáckych výšivek a krojových součástí od pí. A. Jehličkové. Rovněž podařilo se do-plniti musejní sbírku českých krojů, pro kterou za přispěni p. ing C. Zd. Bam-báska byl získán úplný dívčí a ženský kroj a některé části mužského kroje z Českobrodská. Pro jarní a letní období letošní chystá Národopisné Museum výstavku svých věcí slezských, jež jsou dosud odkázány na skladiště, a za řízení prof. dra J. Veselého výstavku českých lidových loutek. Mimo to přislíbilo Českému zemskému svazu pro povznesení návštěvy cizinců zapůjčiti některé vhodné


Předchozí   Následující