Vyškovská keramika a její vývoj.

Vyškovská keramika pokládá se všeobecně za velmi starou. Avšak všecky zmínky o vysokém stáří jejím mají původ svůj v článku K. Schirka, kustoda brněnského průmyslového musea, který sebral všecky zprávy o vyškovské majolice — pokud mu ovšem byly po ruce — a pokusu se na základě kusých zpráv o její dějiny.1) V tomto článku dovozuje Schirek, že vyškovská majolika byla již vyráběna ve století šestnáctém a domnívá se, že džbánkáři vyškovští měli svůj cech již v roku 1561. Hlavním důvodem pro tuto domněnku jest mu listina z městského archivu vyškovského dat. ze dne 25. února roku 1790, v níž žádají vyškovští džbánkáři o snížení daně válečné. Tato listina jest opatřena pečetí cechu džbánkářského, na níž jsou znatelná písmena

SIGIL DER............ HER IN WISCHAU (Sigil der Krügelmacher in

Wischau). Na letopočtu pečeti lze dobře rozeznati 3 číslice, první, třetí a čtvrtou, kdežto druhá jest nezřetelná: 1 • 61. Za druhou číslici dosazuje Schirek 5 (tedy 1561) a odůvodňuje to tím, že styl cartouche svědčí bud pro 16. nebo 17. století. Kdyby rok pečetítka byl ze století 17. (1661), měl by prý obvyklý znak hrnčířský, Adama a Evu u stromu poznání, který právě vznikl kolem roku 1660. Nezbývá tudíž jiného východiska, nežli do-plňovati letopočet na pečetítku na r. 1561.

To jest jediný důvod, který má svědčiti pro starobylost vyškovské majoliky. A přece jest v městském archivu ve Vyškově dosti pramenů, na nichž mohl Schirek zkoumati platnost svojí domněnky. Ovšem kdyby byl znal právě tyto prameny, byl by věděl, že Vyškov byl v 16. století úplně český a že tudíž pečetítko opatřené německým nápisem nehodí se naprosto do 16. století. Mohlo by se ovšem namítnouti, že mohli výrobu majoliky vyškovské založiti anabaptisté, kteří byli Němci a užívali také němčiny na svých listinách a pečetích. Avšak námitka ta pro Vyškov odpadá, neboť Vyškov byl město biskupské a olomoučtí biskupové netrpěli na svých statcích a v městech podřízených anábaptistů, jak ostatně udává sám biskup olomoucký, Stanislav Pavlovský v r. 1597.2)

Německý nápis na pečetítku hodí se spíše do roku 1761, kdy se již ve Vyškově se strany úřadů usilovně germanisovalo a tak bychom dostali vznik cechu džbánkářského ve Vyškově v roce 1761, což také odpovídá skutečnosti, jak ještě později ukážeme. Styl cartouche nerozhoduje pranic, poněvadž může býti napodoben. Znaku Adama a Evy u stromu poznání, který je obvyklý na pečetích hrnčířských po roce 1660, nemělo pečetítko džbánkářů vyškovských prostě proto, že podobného pečetítka užívali již hrnčíři vyškovští od r. 1656, kdy založen byl cech hrnčířský, jak o tom svědčí dosud zachované hrnčířské artykule cechovní a pečetítko, jímž pečetili vyškovští hrnčíři až do 19. století. Z těchto zachovaných artykułu hrnčířských vyplývá, že vyškovští hrnčíři dostali je na svou žádost od cechmistrů a mistrů řemesla hrnčířského v Kroměříži, „poněvadž oni tam vměstěVyškověžádného cechusvého, ani žádných