A jest pravděpodobno, že biskup objednával u nich kamna pro své zámky.5) Vyškovští hrnčíři nabyli tím asi značné pověsti a tak si lze vysvětliti veliké množství podobných kachlův, rozptýlených po různých museích a sbírkách.6) Vyskytují se však také padělky. Tak p. JUDr. Fr. Weiner, с. к. notář v Konici na Moravě, poukázal na to, že kachel ve vlasteneckém museu olomouckém jest asi padělek z ig. století. Snad některý kamnář vyškovský z ig. století nalezl prastarou formu kachle, anebo tvořil padělky dle kachle, na radnici vyškovské uloženého. Poněvadž pak falsifikator zvěčnil se na kachli začátečními písmeny svého jména, K. S- dolę v květinovém ornamentu, (pravé kachle těchto písmen nemají), může jím'býti dle mého mínění Karel Skalický džbánkář, jejž uvádějí seznamy výdělkoyé daně od r. 1858—1861 a označují kamnářem.7)

Ve svém článku o vyškovské majolice přičítá K. Schirek hrnčířům vyškovským ještě jeden kachel s říšským orlem z doby Ferdinanda III. (1637—1657) a asi pi'ávem.8) Neboť kachel tento shoduje se s kachlem z roku 1668 úplně v rozměrech, má týž elliptický věnec z listí, uprostřed něhož jest říšský orel. Na jedné straně orla nahoře jest F, ha druhé symmetricky III. V rozích místo rostlinných výběžků ornamentu jsou hrubě modellovaní geniové. Kachel tento byl také polychromován, avšak převládá barva modrá. Poněvadž biskup Karel z Lichtenštejna nastoupil r. 1664, byl by to jeden z kachlů, které vyráběli hrnčíři vyškovští v době, kdy ještě neměli styků s biskupem Karlem z Lichtenštejna.

Když hrnčířský rynk vyhořel, rozptýlili se hrnčíři po městě a předměstí, nemajíce, jak lze se přesvědčiti zpurkrechtní knihy, společného sídla. Jména jednotlivých hrnčířů této další generace podávají nám zachované artykule tovaryšské z r. 1686. Na počátku těchto artykułu se vypravuje, že tovaryši, zejména Matěj Veselýz Šumperka, J an Pokorný zVolyně, Šimon Pelikán z Lipník a a J an Marianek z Frýdku předstoupili před mistry s žádostí, aby jim vydali artykule tovaryšské. Mistři jim vyhověli a dali jim poříditi artykule. Na konci artykulův se udává, že se tak stalo za cechmistrův J anaČecha, o němž již svrchu byla zmínka, a P a v 1 a P e r к у, syna Martina Perky z rynku hrnčířského, mladších mistrů Jana Růžičky, Jiřík a Perky, též syna Martina Perky, Lukáše Čech a, Šimona Foltýnka jinak Jeřábka, Tomáše Růžičky, Bartoloměje Mandače a Jána Dýmaly.

Z velikého počtu mistrů dalo by se souditi na značný rozkvět hrnčířství vyškovského. A zajisté zůstali i v tomto období v dobrém poměru к biskupovi, ačkoli již nebydleli na jeho pozemcích. Vyplývá to z toho aspoň, že dále vyráběli kachle s jeho erbem a nápisem. Některému z těchto mistrů můžeme tedy přičísti polychrómované kachle z r. 16829), ač-li některé z nich nejsou také padělky dle nějakého starého kachle. Kachel z r. 1682 jen nepatrně se liší od vyškovského kachle z r. 1668 a to: spodní výzdoby květinové