str. 94
Prof. Josef Strzygowski věnoval ve vídeňském deníku „Zeit" 14. března t. r. zvláštní feuilleton „museu pro rakouský národopis" ve .Vídni. Ocenil náležitě zásluhy ředitele musea prof. Mich. Haberlandta o velké jeho sbírky, a věnoval několik slov jeho dílu o „rakouském lidovém umění" (Österreichische Volkskunst) vzniklému právě ze sbírek musea. Vytknul své vlastní stanovisko velmi — řekněme — podivné. „Předpokladem lidového umění zdá se býti kulturní soumrak, vzbuzený pověrami všelikého druhu a duševně ztuchlou uzavřeností od všelikého čilejšího života. Tento stav, charakteristický pro nekonečně dlouho trvající počátky kultury dostavuje se vždy, když jest pozorovati zmalátnění kulturního života. Může býti následkem hyperkultury, jakož také podmanění země skrze barbary. Znamená návrat к způsobu života bez nároků, vznikání skromných uměleckých pudů, které leží V každém člověku a ve vysoce vyvinutých zemích kulturních jsou zatlačeny uměním vzrostlým na samostatnou moc. Lidové umění existuje zprvu téměř nezávisle vedle něho a mizí potom bud' zcela, v dobách silného hnutí forem, zaplavujícího celý život, aby dělalo místo novým živlům, aneb znenáhla se nevěaomě přetvořuje." Vídeňský historik umění nenáleží mezi ty, kteří naříkají, že vymírá naše lidové umění, než spatřuje v tom zcela přirozený proces. Vytýká dále, že nynější museum pro „rakouskou lidovědu" neobsahuje vše, co by do něho náleželo. Připomíná slova Haberlandtova v úvodě řečeného díla, že věda jest povolána, aby právě v lidovědě přemáhala národnostní předsudky a souhlasí s nimi. Jen myslím, že by zde se mělo nejvíce právě působiti v kruzích německých, aby své protislovanské před pojatosti a předsudky, mírně řečeno, přemáhaly a větší měrou i láskyplně se věnovaly studiu neněmeckých sv\rch sousedů. Takových předsudků a předpojatostí není prost ani původce tohoto feuilletonu, připojuje-li к těmto slovům hned vývody: „Bude upokojivě působiti, stanovíme-li, že německé lidové umění, které dnes se může sbírati u selského lidu, mladšího jest původu, než umění slovanských krajů, z té jednoduché příčiny, že Slované po dnešní den mnoho zachovali z oné barbarské kultury, kterou přinesli s sebou při svém stěhování, po případě nalezli oné doby v zemi. Němci mezi tím byli účastni velkých kultur, proniklých až do jádra lidového, a proto jest jich lidové umění z valné části pozůstatek poměrně mladé doby." Dobrá jest ovšem autorova myšlenka, že by se vedle dnešního lidového umění měly klásti především primitivní umělecké projevy kulturních počátků každého národa. Představuje si takto lidovědné museum vídeňské jak spojovací článek mezi oběma dvorními musei vídeňskými, přírodovědeckým a umeleckohistorickým, také místně vytvořené. Mluví také o jeho poměru к „rakouskému museu pro umění a průmysl." Než to se nás netýká. Poměry vídeňského musea pro „rakouskou lidovědu", stěsnaného do několik komnat bursy jsou ovšem neudržitelné! O tom není sporu. Než aby se skutečně takové velké museum v hlavním sídle říše vytvořilo, k tomu jest napřed nutně zapotřebí jiných poměru, jiného ovzduší a prostředí ve Vídni samé! jpa.
@--------------------------
Vídeňská Hospodářská Společnost (К. k. Landwirth-Gesellschaft) ujala se akce na podporu domácího průmyslu po rakouském venkově. Zatím účelem podnikla dotazníkovou anketu, ke které úvodní slovo napsala Kamilla Theimerová „Landflucht und Hausindustrie". Dosud kruhy agrární pohlížely na snahy propagující domácký průmysl žárlivě: soudily neprávem, že i domácký průmysl odnímá zemědělství pracovní síly. Proti tomu pí. Theimerová naopak považuje domácký průmysl za jeden z prostředků, jimiž lze zemědělství pracovní síly udržo-vati. Postupné vylidňování venkova dokládá statistika. Odr. 1890 dor. 1900 klesl počet obyvatelstva, pracujícího v zemědělství o 3,25promile, žen docela o 4,25promile, ač celkový vzrůst všeho obyvatelstva v Rakousku byl 9,5%- Rovněž statistika o sprostredkovaní práce ukazuje, že na venkově nabídka pracovních sil stačí jen polovici poptávky. Mezi příčinami, odvádějícími zemědělské dělníky do měst je důležitá nestálost výdělku, jež způsobuje občasnou nouzi. Proto silnou odpomocí by bylo opatřiti zemědělským dělníkům vedlejší výdělek, který by ovšem nebyl na úkor jejich zaměstnání hlavnímu, práci zemědělské. Dosud je pro zemědělce velmi málo možnosti vedlejšího výdělku: Z 9 milionů osob zemědělských mělo vedlejší zaměstnání jen 294.549 a mezi nimi pouze 53.922 ženy. Zde mohlo by se osvědčiti zavádění a fedrování domácké práce, ovšem pokud jsou dány její podmínky. Domácká práce je ruční a je vhodná jen, kde ji nelze nahraditi výrobou strojovou, tedy jednak výroba luxusních, uměleckých předmětů, jednak výroba předmětu nejjednodušších, jež udržují stálou svoji cenu tržní. Pro organi-saci a podporu domáckého průmyslu ovšem nestačí, aby skoty dávaly domáckému
|
|
