Jakmile byla získána čísla z oněch míst, bylo možno provésti součty všech Čechů v jednotlivých okresích. Ty ovšem jsou někde jiné, než jaké byly dle nedokončeného sčítání z r. 1900. Některé dohady téhož sčítání nahrazeny byly skutečnými čísly. Proto jsem označil někde větší, jinde menší číslo. Tím se stalo celé dílo přesnějším.

P. Boháč uvádí zvláště nápadné rozdíly na Liberecku a Rumbursku. K tomu podávám následující vysvětlení:

a) Na Liberecku bylo soukromé sčítání v r. 1900 provedeno jen v 19ti místech a v ostatních udán byl počet Čechů pouze odhadem, naše číslo 5711 bylo zjištěno soukromým sčítáním ve všech obcích, a proto je daleko správnější než 8930, jež z části spočívá na odhadu. Podobně je tomu i na Chrastavsku, kde je rozdíl jen nepatrný.

b) Na několika místech nebylo možno přesně provésti soukromé sčítání a tu ponechán byl odhad z r. 1900. Někde našel jsem důvody, abych jej nahradil jiným. Stalo se to na př. u Warnsdorfu, jak na str. 23 vedle odhadu z r. 1900: 1300 uvádím vlastní číslo 2500 neboť jsem shledal, že lépe vystihuje sílu Čechů ve Warnsdorfu. Na téže straně uvádím složení tamní české menšiny, z něhož patrno, že byl jsem oprávněn sílu české menšiny vyznačiti číslem 2500. Ostatně warnsdorfská „Abwehr" letos у lednu sděluje, že se tam přihlásilo 400—500 osob k obcovacímu jazyku českému. Češi sami — píše „Abwehr" — páčí- počet duší na základě vlastního sčítání na 3300. Rozdíl mého čísla a soukromého sčítání r. 1900 na Rumbursku týká se vlastně jen Warnsdorfu, proto jen o něm se zmiňuji.

Uvádím to na vysvětlenou oněch dvou nápadných rozdílů, jež mi pan Boháč vytkl. Šel jsem tedy v té věci svou vlastní cestou, aby se síla českých menšin vystihla dle skutečnosti. Domnívám se, že tím spis získal na ceně.

Přípravný komitet zahájil к této výstavě práci během března 1. r. a zejména sestavoval předběžný program. Mezi jiným komise skládající se prozatím z pp. drů Černého, Chotka, Niederla a Tilla vypracovala program, z něhož je viděti, jak si představuje exposici národopisnou; dojde-li к provedení, není pochyby, že se tato stane střediskem celé výstavy.

Národopisné oddělení skládati se má z těchto tří hlavních částí:

I. z centrální exposice v jedné úpravně provedené budově, v níž by bylo seskupeno národopisné bohatství slov. národů podle systemu spočívajícího na principu národovém a věcném a tak, aby co možná všechny charakteristické stránky kulturní každého národa přišly plně a systematicky к platnosti;

II. ze skupiny lidových (selských) staveb, jež by zase předvedly byt domácí ve věrném obraze celkovém;

III. z oddelení zemědělského, umístěného ve zvláštním pavillonu, obsahujícím system, obraz zemědělství slovanských národů, pokud není tknuto moderní výrobou strojovou.