Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 158

Nikde snad není tolik rozclílných, tak nápadně od sebe sę lišících písní lidových, jako právě na Moravě. Touto předností opravdu vynikáme nade všechny ostatní národy slovanské, zejména nad kmenovce své v Čechách a ve Slezsku. Což jest zajisté fakt, pro nás tak příznačný jako významný, neboť známo, že zvláštní silou výrazu oplývají naše písně lidové nejen po básnické stránce dialektické, ale i nápěvné. Povznášejí-li se však písně naše, moravské, nad písně, řekl bych obyčejné — o čemž nepochybujeme -— povznášejí se nad ně tím více písně slovenské a slovácké, jež nadarmo nezískaly si obliby velké i v české Praze.

A tak — stejným způsobem — pozoruhodný jsou i slovácké písně kopaničárské, mající vedle všech předností písní slovenských vůbec ještě něco zvláštního do sebe: po stránce sčasovací; o tom však později. Tu zdá se mi případnější býti opětně otázka: v čem vlastně tedy záleží ona podivuhodná, tajemná síla výrazu, resp. krása lidových písní, tudíž kopanica r s kých? Mám-li tu náležitě odpovede ti, musím nezbytně k prameni, z něhož prýští ta životná míza náladových projevů písňových, musím rozhodně — na kopanice. Chodívám tam z pravidla v létě, sám a sám, v době pilných prací polních, kdy zpěvem rozléhají se opuštěné stráně kopaničárských hor . . . Zvu tedy mimořádně —na podzim —přátele kopaničárů к vycházce, kteráž má nás osvěžiti i posilniti к další práci chlebové. Zvu je však, aby se pokochali — ne nádherou imposantních štítů a hřbetů malebných Tater, nýbrž —krásou přírody kopaničárské, zvláště: aby sami poznali rázovitý kmen slovácký, ty dobré kopaničáry, jejichž tváře vrásčité a postavy shrbené svědčí o životním utrpení a bídě, jak prozrazuje i charakteristická jejich píseň:



Ach, Bože, rozbože,

ešče jednúc Bože,

ej, skoro-li mi Pámbu

z téj bídy pomôže?

Pomož, Bože, pomož

ten rok prerokovac,

ej, veru mi něbudze

žjaden rozkadzovac.

Musíme poznati nejprve lid, jenž dosud žije svým životem primitivním, vzdálen hluku okolního světa, sám sobě a jen svému okolí nejbližšímu, lid, jenž žije dosudvtradicíchstarýchzvykůařádů, nijaknetknut kulturou. Budeme tudíž vlastně pátrati po prvcích životních náladových projevů kopaničárských s různými jejich vztahy к přírodě, t. j. budeme hledati příčinu toho všeho přirozeného, co dodává písni kopaničárské výrazu pravdivosti, přesvědčivosti a typického zabarvení. Pak snadněji porozumíme písním vlastním, jež analogicky předvádějí nám jak na obrázcích: život kopaničárů...


Předchozí   Následující