psychologii lidového tvoření jest.velmi .zajímavo sledovat! tyto rozmanité odchylky. Ukrajinské varianty jsou stručnější a pěvce zajímá především vztah mezi mouchou a komárem, v některých versích haličských jest osud komárův allegorickým zobrazením bídy burlakovy a jinde zase stává se z komára „комар-комарище" a v písni zaznívají- tony kozácké epiky.

Probrav tištěné varianty zmiňuje se Dr. Franko o rukopisných, z nichž nejstarší jest ve zpěvníku psaném r. 1719. Ostatní texty (z konce stol. XVIII) mají ráz „дворяцъко-школярськйй", tedy ne čistě lidový, zejména proniká vliv módní sentimentální poesie oné doby. Texty, jež vznikly kolem r. 1848, jsou zase zahroceny satiricky. Poloučení skladatelé z vrstev venkovské intel-ligence užívají totiž starého motivu o komárovi k průhledné allegorii: zlý komár ssající zvířatům krev jest vlastně pán, na něhož také jednou došlo.

К podrobnému rozboru maloruských písní druží se poněkud povrchní poznámky o obdobných písních polských, českých a moravských. Dr. Franko analysuje verse Sušilo vy a Bartošovy (podle sbírky z r. 1889) a dospívá k těmto výsledkům:

1. Motiv o komáru, jenž spadl s dubu, najdeme jen v jediném textu moravském (Bartoš 1. c. č. 570), který je asi polského původu.

2. Jinak nalézáme ve sbírce Sušilově a Bartošově jen texty líčící, jak komár při svatbě své s mouchou byl zabit. Autor právem poznamenává, že tyto verse moravské jsou neúplné, kusé a soudí, že bud píseň o komárově svatbě zůstala v oblasti českomoravské vůbec jen in statu nascendi a nebo že v době, kdy písně byly zapisovány, byl původní text zapomenut a existovaly jen úryvkovité varianty.

Franko rozhoduje se pro první alternativu, avšak při tom zapomněl na důležité varianty uherskoslovenské

Pokusím se doplniti po této stránce jeho studii. V oblasti československé jest dvojí verse písní o komárovi: V první (dále ji označují jako A) vypravuje se pouze, že „když komára ženili, kapky vína neměli". Slavík dal jim žejd-líček vína, hosté se opili a zabili komára. Moucha pláče v komoře, hosté ji těší, že komár zase ožije. Vybrali z něho sádlo a prodali je.

Varianty: Šafařík, Písně světs. lidu slov. v Uhřích 1823, I. 109; tento text otiskl ve své sbírce Čelakovskýx) (Slov. nár. pis. I 89 č. 15); Kollár, Národ Zpiew. II 127 č. 4; Sborník slov. nár. pis. I 40; Slov. Spevy I 189 (č. 505); Sušil, Morav. nár. pís. 694 č. 810; Bartoš Nár. pís. mor. 1889, 337, č. 571; Peck, Valašské pís. str. 6. ,;

Z přehledu variantů jest patno, že píseň jest omezena na Slovensko a Moravu. Máme 4 var. uherskoslovenské a ze tří var. moravských jest jeden z oblasti moravskoslovenské. (Kunovice u Uhers. Hradiště.) Proto soudím, že verse A pronikla na Moravu ze Slovenska.

Motiv verse B jest jiný; nejúplnější jest uherskoslovenská verse Kollárova2) (Nár. Zpiew. II 125, č. 3.).