Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 175

Vypočítávájse, kdo je „pitačem" (sic); kdo „oddavačem".

Voš jim bola družica

Hnida zásednica,

A ploštica kuchárka

Blcha tanečnica.

Nasleduje popis veselí.

Ovad jakožto družba

Všudy predok vedol,

Pískal, výskal, tancoval

Skákal ako vedel.



Potknul se na komara

Komár s ochotností

Bežel domú ,pre šablu

A tam nechal hostí.

V bitce je komár zabit, moucha pláče. .

Varianty: Šafařík, 1. с. 7. но; Sborník pies. II. 24; Slov. Spevy II. J30 (č. 354); Sušil 695 (č: 810); Bartoš.vyd. Akad. 1901, II. 763 (1447). České: Čelakovský, Slov. nár. pis. III. 52; (č. 59); Krolmus, Staročeské pověsti I. 601; Slávia IIX 117 (209). Varianty moravské a české nejsou úplné, zejména příčina sporu mezi komárem a ovádem není dosti motivována. Proto soudím, že také tato píseň přešla ze Slovenska na Moravu a odtud do Čech; Tím by se zároveň vysvětlilo, proč — jak Franko praví — moravské písně jsou ,,in statu nascendi": nevznikly na moravské půdě, byly přijaty ze Slovenska;

К těmto versím nepatří ani píseň ,,Co ták mocně zvunčelo" (Bartoš, 1889, 337' č 57°)• která podle názoru Frankova přešla na Moravu z Polska,3) ani píseň o komáru a bleše (Šafařík II, 136, č. 101), kterou pojal Kollár do Zpie-vanek II, 127, č. 5.

Při rozboru versí západoslovanských mohl se p. autor též zmíniti o písních slovinských. Štrekelj Slov. nar. pes. I., 814 n. otiskl 8-textů. Také tam se popisuje komárova svatba s mouchou jako v západoslovanských, ale rozdíl je v tom, že komár zmrzačí nebo ubije mouchu. Poměrně nejúplnější jsou varianty č.- 989 a ggo: Komár se žení; přijde zajíc, blecha, brouk, včela a: přinesou dary. Moucha a komár tančí, moucha se unaví a dá se do rvačky s komárem, který ji udeří polenem. —Štrekelj 1. c. str. 801 n. uvádí mnoho j, zvířecích svateb" a je zajíma vo, že na př. v písni „Petelinova svatba" (č. 986J objevuje se úryvek písně o komárovi a mouše. Líčí se, jak komár tančí s mouchou a bije ji polenem. Obdobný případ zaznamenal Kurelac j (Jačke 168/ č. 611). Připomíná, že v písni o vrabcově svatbě se zpívá též.:

uščica mu zaručnica

Gnjidica mu dosnašica

Buhica mu posnahulja;



A komar je drva nosil

'Zpala mu je cípalinka,

potola mu je kolenčac atd.,

ale dodává ,,to su nečiji drugi svatovi, a ne mogu bit vrebčevi, er kdě je prilika, da ptica ide na pirovanje med gamad?"

Poznámka jest správná; to jsou komárovi svatové, jak ukazuje Kotlářův var. verse B, s nímž má text v Jačke dosti podobného. Snad přešla píseň od Slováků к uherským Chrvatům?

V závěru zmiňuje se Dr. Franko o obdobných skládáních západoevropských, zejména německých. Soudí, že písněvznikly pozorováním rojů mušek a komáru, jež vídáme hlavně nad bažinatými místy (Mückentanz). Žertovná


3) Avšak ne přímo, nýbrž prostředím slovenským, jak ukazuje jazyk.

Předchozí   Následující