Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 189



ských dialektů s malopolskými, rovněž jeho odpor proti Miklosichovu, Luc. Malinovského a j. výkladu rumunských živlů v pohorských, podtatranských dialektech slovanských. Napsalť hned na počátku svého článku: „Podnes ještě po tolikavěkém odloučení všelikých spojujících nás s nimi poměrů jsou moravští Slováci, Hanáci, Valaši a Laši, jakož i uherští Slováci daleko bližší v každém přirozeném ohledu Malopolákům a Hornoslezákům než lidu českému." Směšnost takových výroků netřeba zvláště vytýkati, ostatně nevědomý hříchu nečiní.

    jpa.

@---------------------

Záhřebský „Obzor" přinesl v čísle 105. (16/4. 1911) pozoruhodná, statistická data zr. 191 o, pro pohyb obyvatelstva Čhrvatska nad jiné charakteristická. Podle toho vystěhovalo se r. 1910 z Čhrvatska 15.322, z nich 12.925 do Ameriky: a sice 12.885 Chrvatů a Srbů, 1236 Němců, 735 Maďarů, 496 jiných národností. Vrátilo se domů 3246 a sice 2741 z Ameriky (2900 mužů, 356 žen), dle národnosti 3006 Srbů a Chrvatů, 178 Němců, 64 Maďarů, 89 jiných. — Přistěhovalo se pak r. 1900 4799 osob, 922 Chrvatů a Srbů, 2424 Maďarů, 750 Němců, 717 jiných Nejvíce se stěhují ze stolice záhřebské (3437), modrušsko-krbavské (2554), požežské (1857), virovitické (141 'i.). Stěhují se pak Maďaři nejvíce do měst, zvláště do Osjeka (1274 os.), do Záhřeba (218 os.). „Obzor" spatřuje ne neprávem v tom jistou plánovitost.

@---------------------

„Daskál (učitel) a student, novinář a vojín, vězeň a tulák, lékař a advokát, ministr a učený professor v jedné osobě" — tak charakterisuje prof. Tad. Stan. Grabowski ve spise „Poprzez Słowiańszczyznę. I. S. S. Bobczew. Kraków 1910', — známeho předsedu loňského slovanského sj ezdu v Sofii. Život tohoto podivuhodného muže — toť vlastně kus bulharských dějin ý památné době druhé polovice stol. XIX., kdy Bulharsko z vasalského knížectví přeměnilo se v samostatné carství. Pro ethnografii důležité jsou zejména studie Bobčevovy o zádruze, pobratirnství a starém právu zvykovém. (Srvn. referát Dra J. Erdejjanoviče o spise Bobčevově Българската челядна задруга v NVČ. 1908, str. 212 n.)    jh.

@-----------------

Kouzelného prutu k vyhledávání vody bylo pokusem užito v poslední době v Německu v Kielu prof. Weberem. Zjištěno při tom, že pohyby (úchylky) prutu nebyly vždy na stejném místě stejné. Obdobné zkušenosti se dopracoval prof. Geintiz v Rostocku s dvěma hledači vody pomocí kouzelný-ch prutů.     Z.

Zprávy o museích a společnostech národopisných.

V Národopisném Museu Českoslovanském byla počátkem září uzavřena výstava loutek, která se těšila značné pozornosti obecenstva. Po dobu trvání výstavky navštívilo museum v květnu 9860 osob (loni 5975), v červnu 9303 (loni 3742), v červenci 3907 (2860) a v srpnu 2792 (2616). — Na keramickou výstavu ve Vyškově zapůjčeny byly ż musejních sbírek čtyry předměty; pro výstavní katalog vyškovský byla zapůjčena řada klišé. — Sdružení dorostu českého venkova byla ^poskytnuta řada fotografií musejních pohledů a předmětů oddělení zemědělského pro propagační jeho exposici na jarní výstavě hospodářské v Praze. — Z výstavy Bulharské ženy v Praze byly pro fotografický archiv musejní pořízeny snímky všech figurin bulharských a krojů a řady výšivek a šperků. — Průmyslovému museu v Hořicích zapůjčen byl kroj drataře. — Jednatel Národopisného Musea prof. dr. Chotek vykonal o prázdninách cestu po Rusku a Polsku a navštívil zjm. národopisná musea v Krakově, Lvově a v Kijevě. Tajemník musejní navštívil musea v Ces. Budějovicích a v Soběslavi. — Na vydávání Národopisného Věstníku dostalo se Společnosti MNČ. další podpory si. České Akademie a to třídy III. а IV. po 400 kor. — Nákladem Společnosti N. M. Č. vydána byla serie 12 barevných pohlednic, reprodukcí.to krojových studií Jos. Mánesa z Moravy a Slovenska. Čena Serie 1.44 kor.    Z.

@-------------

Městské prům. museum v Hradci Kr. vydalo zprávu za r. 1910, dle níž účastnilo se vzdělávací činnosti musejní 13.479 osob, z nichž 6609 navštívilo čítárnu, 339 účastnilo se kursů,.1433 přednášek a 4998 navštívilo výstavky musejní. Museum má knihovnu, jež byla rozmnožena as o 800 svazků, tak že nyní čítá


Předchozí   Následující