str. 190
5158 děl v 8939 svazcích a 85.379 předloh; v čítárně byly vykládány 143 časopisy. V činnosti publikační byla vydána 4 čísla knihovny přednášek, výroční zpráva za r. 1909, doplněk к seznamu knihovny a 2 výstavkové katalogy. Kursů bylo uspořádáno 14, přednášek 9 a výstav 10. V akci krajkářské docíleno, že byla přijata a vystavena v Musěe des arts decoratifs v Paříži kolekce vláčkových krajek litických. Tržnice krajek zaměstnává stále as 120 pracovnic, jež vyrobily as za 20 tisíc kor. krajek, z nichž prodáno za 12.300 kor. Sbírky musejní byly rozmnoženy zjm. nákupem celé sbírky (kovových prací, nábytku a řezeb, prací miniaturních, keramiky, skla, výšivek, starých tisků, reprodukcí a obrazů) po zesnulém Fr. Schejbalovi, poštmistru v Třebechovicích (936 čísel). Celkem čítají nyní musejní sbírky 7254 čísla, ale nejsou dosud pro nedostatek místa vystaveny. Stavba musejní budovy dospěla až pod střechu, členů mělo museum 1 čestného, 7 zakládajících a 250 přispívajících. Příjem jeho byl 22.531.08 kor., vý^daj 2o.3oo.91. Úbytek, způsobený ztrátou zemských subvencí byl hrazen jednak z jmění výdajného, jednak půjčkou, poskytnutou museu obcí královéhradeckou (4000 kor.). Z.
@-------------
Průmyslové Museum pro vých. Čechy v Chrudimi mělo v r. 1910 členů
274. Příjem jeho byl 26.915.88 kor. a vydání 25.382.61 kor. Poněvadž však museum jako jiné kulturní ústavy české bylo zle postiženo ztrátou zemské subvence, musilo vyžádati si od obce chrudimské půjčku 6000 kor. I při tom bylo ovšem nuceno omeziti svůj nákup jen na případy nejnutkavější. Celkem byly sbírky musejní rozmnoženy 0314 čísel, tak že čítají 10.736 inventárních kusů. Přístupny byly denně bezplatně a navštívilo je 27.819 osob. Při museu byla knihovna, do níž přibylo 115 děl, — čítáť nyní 3379 děl o 4953 svazcích a 42.215 předlohách, — a čítárna, kde vykládáno 85 děl. Knihovny výpůjčkami domů použilo 1751 osob a ústavů. Mimo to byla při museu tržnice řemeslných výrobků východočeských, v níž vystavovalo stále 40 živnostníků. Výstav pořádalo museum 10, přednášek 5, kurs 1. V činnosti publikační vydány 5. sešit II. dílu „Památek východočeských", 2. sešit „Lidového nábytku východočeského" a 5 průvodců к pořádaným výstavkám. Musejním orgánem stal se „Živnostenský Věstník", vydávaný technologickým museem v Praze. Z.
@-------------
Městské museum v Jindř. Hradci vydalo prací řed. dra Ant. Deckera druhý svazek svých publikací „Archiv města Strmilova a Kumžaku". Archiv města Kumžaku byl museu odevzdán, jak Věstník již zaznamenal, v r. 1910. Obsahuje 18 knih (z let 1552 až 1848), 87 listin (z r. 14S7 až 1860), jednu mapu a 2 práva kožená. Dodatečně odevzdány „celé svazky registratury městské", jež nebylo dosud možno roztříditi, proč sti a zregestovati. Později vyhovělo i zastupitelstvo města Strmilova žádosti musejní a odevzdalo do Musea v J. Hradci 7 listin a 6 knih, zbytky to krásného a bohatého kdysi archivu městského. Nyní vyjednává museum o převzetí památek archivních se zastupitelstvem města Karda-šovy Rečice. Z.
@-------------
Městské museum v Roudnici mimo péči o sbírky, jejich rozmnožování a uchování vydalo v r. 1910 pátý ročník ,,Podřipského Musejníka". Členů mělo 105, z nich 9 zakládajících, 3 virilní a 93 přispívající. Z.
@-------------
Musejní Společnost ve Valašském Meziříčí vydala (1911) 14. svazek svého-Sborníku, v němž podává i zprávu o činnosti v r. 1907 a 1908. Společnost měla 81 člena; příjmů měla v r. 1907 kor. 972.87 a vydání kor. 753.19; v r. 1908 přijala S67.ii kor. a vydala 541.77 kor. Zbyla tedy pokladní hotovost 325.34 kor. Z.
@-------------
V červnu t. r. konala se v Praze péčí Ústředního spolku českých žen výstava „Bulharská žena" za účinné podpory bulharské vlády a řízením kustoda národopisného musea Sofijského p. St. Kostova v místnostech firmy J. Novák. O velice bohaté této výstavě lidového umění bulharského zamluvila si redakce obšírnější zprávu od p. Kostova.
@-------------
Dvacáté vý'ročí svého založení oslavil v lednu t. r. Verein für Volkskunde in Berlin. Nynější předseda prof. M. Roediger v obsažném proslovu vzpomněl Karla Weinholda, zaldadatele tohoto prvního lidovědného spolku v Německu a zaldadatele vědecké lidovědy vůbec; vzpomněl dále, že první přednášku spolkovou měl August Meitzen a že od té doby byly programmem schůzí
|
|
