Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 198

@BASv

a) Kamarád, kamarád,

veru tě vidzím rád,

kamarádku radši,

že ща čierné oči.

b) Hanička, Hanička,

zbledajú ci líčka,

,,Čo by nězbledaly,

lůbjá šohajíčka".

@

a) A já ťa, šohajko,

velice ráda mám,

ešče si dalako,

dvéře ci otvárám.



b) Zeleuaj sa, bučku,

z cicha, po lahúčku,

ked sa rozeleňáš,

pójdzem, na travičku.

Zcela tudíž krátké písně — písničky! Jež v létě ozvěnou často se rozléhají po kopanicích. Zdánlivě i malicherný jsou a příliš (?) prosty, než — přece velmi významný. Iz nich nejlépe bylo by lze souditi na potenci tvůrčí síly kopaničárovy, kdyby ovšem aspoň z větší části nápěvně byly к disposici. Mimo to: písně tyto příčinou jsou oněch mnohých pcdobných, jimž vlastně život vdechly. Dokazují to nejrůznější, stereotypní zpodoby rytmické: nejenom častých útvarů „triolových" na „čtvrtinovou"



písních lidových, přece všakizdejestjejichpole. Někdy tento způsob notační znamenitě osvědčuje se v praxi i koná služby neocenitelné. Pro písně „taneční" jest ovšem stvořen. Celkem však výhodná jest formace tato rytmická i pro písně jiného než tanečního rázu; na př.: „



Široko, dalako,

vtáčátko lecelo,

čo to včera večer

podia mňa sedzelo.



Podia mňa, podia mňa,

podia bočka mého,

podia bočka mého,

líčka červeného.

Z dalších kopaničárských rytmů nej důležitější jest ten, j en ž cha-rakterisuje i mnohé rázovité tance slovácké, a jemuž hlavně čardáš za originalitu svou děkuje. Je to příliš dobře známá, už zmíněná sčasovka, kterou nazval bych vymožeností, jaké vlastně jen nám —■ Slovanům — dopřáno požívati. Slovácký tudíž rytmus, jenž výrazů slováckého dodává písním, a z něhož i neomylně souditi lze na slovácký a slovenský, event. slovanský původ. Můžeme býti právem hrdi, že nás po něm, t. j. po rytmu i cizinci poznávají — daleko, třebas za mořem ... A kdyby jiných nebylo tu známek svéráznosti, jistě stačila by


Předchozí   Následující