Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 210

,' Především poznamenáváme, že týž názor sdílí také slovenský lid, čemu nasvědčuje prostičká a patrně otřelá povídka,11) jak se nebožka dcera zjevila večer matce, která právě v chlévě dojila, celá mokrá od pláče matčina.

Německý lid vypravoval si tuto legendu dosti hojně do novějších dob. Z novějších zápisů jejích známe bavorskou versi:12) Matka neutěšně oplakávala svého synáčka. Zjevoval se jí v noci na místech, kde si hrává val, plakal, když matka plakala, ráno pak mizel. Jedné nöci přišel v bílém rubášku, sedl si k nohoum matčiným na postel a prosil ji, aby přestala pla-kati, neboť jinak nemůže spáti ve své rakvi a jeho rubášek neuschne cd jejích slz. Matka ulekla se a více neplakala. Druhou noc přišel se svíčkou V ruce a řekl jí, že jeho košilka brzy vyschne a že má nyní klid. Mnohem prostší je verse dolnosaská:13) Dítě prosilo stejně svou matku a řeklo jí, že jediné jest místečko na jeho rubáši, které jest ještě suché; zmokne li též toto, nebude míti více pokoje v hrobě. Zcela otřelý jest novější záznam ze Slezska14) a jiný z Švýcarska.15)

Řidší jest legenda, ve které oplakávané dítě musí slzy matčiny sbírati. do džbánku a tím džbánkem obtíženo chodí poslední v řadě nebožtíků. Taková legenda byla zaznamenána v Orlagau.16) Jinaká jest verse šlesvicko-holštýnská17): Děvčátko chodilo stále za svou matkou, matka viděla, jak děcko stále se ohýbajíc, sbíralo její slzy do ručičky a pak je zulíbalo, poznala takto, jak ruší klid svého dítěte v hrobě, poklekla, pomodlila se a více neplakala.

O tomto pověrečném názoru, který sahá do nej dávnějších dob lidstva, psal již W. Wackernagel r. 1835 v rozpravě18) věnované proslulé balladě Biirgerově ,,Lenore", jejímž podkladem právě jest týž názor. Nemůžeme zde sledovati všeobecně rozšířenou ideji, že nebožtík jest znepokojován, vyrušován, mořen nezměrným smutkem pozůstalých, než nám hlavně jde o motiv, že nebožtík se zjevuje v promočeném rubáši aneb se džbánkem plným slz, a takto přiměje pozůstalou osobu, že zanechá pláč. Tento motiv jest dosti věrně zachován v písni z Kravařska:19) nebožtík muž vzkazuje své osiřelé ženě po jejím milenci, aby mu přinesla suchou košili, neb první byla promočena jejími slzami. Vdova přišla, sestoupila do hrobu a hrob se nad ní zavřel. Zcela podobná píseň byla později ještě zapsána v rakouském Slezsku.20) S těmi souvisí dvě moravské písně sbírky Sušilo vy :21) v první byla košile mokrá od pláče dítek a naříkání ženina, v druhé čechel již „shnilý, od sirot uplakaný". V jiných versích této písně „Rubáš" není tohoto motivu, není takto odůvodněno, proč má paní přinésti nebožtíkovi nový rubáš, místo toho v textu Sušilově22) uváděna zcela jiná příčina, a podobně v písni Erbenově.23)


11) Slovenské Pohľady XV. (1895), str. 490, č.'5. 12) Grimm, K. H. M., č. 109.
13) Schambach Müller, Niedersächsische Sagen und Märchen, 220, č. 233.. 14j Zeitschrift des Vereins für Volkskunde IV., 450.
15) Rochholz op. с. I., 207.
16) Grimm, Deutsche Mythologie I., 884.
17) Müllenhoff op. c, str. 144, č. 196.
18) Altdeutsche Blätter L, 174, otišt. v Wackernagelových Abhandlungen, zur deutschen Litteraturgeschichte, 399.
19) Meinert I., 13, 14, cituje Wackernagel, str. 403.
20) Anton Peter, Volksthürnliches aus Österreichisch-Schlesien I., 200, čís. 15.
21) Moravské národní písně, 109, но. 22) ib. 108, č. 110.
23) Prostonárodní české písně a říkadla. Nové vyd. 525.

Předchozí   Následující