str. 219
nedostatek rysů zázračných zrovna podezřelým příznakem pozdějšího zpracování. „Kdyby se mytolog — a tím jest úmyslně aneb mimo volně každý zkoumatel pohádek ■— ukazoval podezřívavým к zázračnému, nápadnému,, obzvláštnímu, budilo by to jen oprávněné podezření proti němu, jako by chtěl je zamlčovati, protože se to nehodí do jeho metody vykládací" atd. (str. n). Pro nás jest to jen svědectvím, že autor nemá žádné literárně-historické průpravy.
V 2. oddíle svého díla rozbírá autor jednotlivé motivy této pohádkové látky, čili určitěji řečeno motivy vyskytující se ve všech jemu známých versích řečené látky (str. 60—155). Činí to velice důkladně a můžeme mu býti vděčni také za tuto část jeho práce. Nemůžeme však zamlčovati výtku, že nečiní rozdílu mezi motivy, které jsou součástí této pohádkové látky, a motivy, které byly do ní zaneseny z jiných látek. Tu právě jest zřejmo, že spisovatel se blíže nezabýval studiem pohádek, a proto nevykonal práci, kterou by každý vlastní zkoumatel pohádek považoval za jeden ze svých hlavních úkolů. Dobře poznal, že ve většině versí svatbou se končí utrpení mladé dívky, a k tomu dodal, že v mnohých pronásledování mladé paní ještě potom trvá a že zasahuje také její dítky. Neřešil však, co jest vlastní této látce, a neprojevoval-li.se v tomto pokračování muk vliv látek jiných. jpa.
Drobné zprávy národopisné.
P. IGNÁT WURM.
MILOŠ JIRÁNEK.
Národopisné Museum Českoslovanské utrpělo dvojí těžkou a bolestnou ztrátu. Z řad jeho členů a účinných spolupracovníků byli smrtí vyrváni dva muži, věkem i životní prací sobě vzdálení, ale shodní v dělném zájmu a účasti pro snahy a činnost Národopisného Musea. Dne 4. října 1911 zesnul v Olomouci dómský vikář Р. I g n á t W u r m ve věku 87 let. Zesnulý narodil se 12. července 1825 v Kloboucích u Brna. Po studiích středoškolských vstoupil do brnenského alum,nátu a byl r. 1850 vysvěcen na kněze. R. 1866 přišel do Olomouce, jenž se tudy stal působištěm pro všechen další jeho život. P. Ignát Wurm byl pracovník opravdu neúnavný a mnohostranný. Mimo svou činnost pastorální zasahoval činně v život církevně-politický (ve hnutí cyrillo-methodějské, v práci katolických jednot atd.), v život národní a politický na Moravě, kde byl po léta poslancem na zemském sněmu a účastnil se horlivě i politické agitace (zejména v době táborů) a mezi jejímiž zástupci byl až do rozhraní let devadesátých na říšské radě. O český národopis zasloužil se opravdu neobyčejně svou prací orga-nisační. Když r. 1883 dr. Wankel a prof. Havelka pojali plán založiti v Olomouci „Vlastenecké Museum"1 které mělo býti po výtce archeologické, P. Wurm nejen se účastnil prací pro Museum, ný'brž i docílil, že hned při jeho založení pojat v program i lidopis. R. 1885 účastnil se horlivě prací pro prvou výstavu moravských, výšivek v museu olomouckém, později z jeho podnětu byly pořádány národopisné výstavky v Němčících a v Ořechově. Rovněž od počátku pilně spolupracoval při Časopise Vlasteneckého Spolku Musejního v Olomouci, jehož byl až do své smrti spoluredaktorem. Když r. 1886 zemřel prof. Havelka, stal se vlastní duší olomouckého musea P. Wurm, v jehož sběratelské činnosti se vedle pí. Vlasty Havelkové nejhorlivěji. účastnil. R. 1891 uvítal myšlenku Národopisné Výstavy Českoslovanské v Praze a postavil se v čelo přípravných akcí výstavních na Moravě. Zpracoval tu a vydal (společně s pí. L. Bakešovou
|
