@-----------------

Před dvěma asi lety utvořil se v Zakopaném zvláštní spolek umělecký pod názvem „Sztuka podhalańska", který obral si za účel pě-stovati umění v Podhali, t. j. v hornatých krajích podtaterských, „ve všech jeho projevech" a uváděti větve jeho do uměleckého průmyslu, mimo to pečovati o umělecké památky tohoto kraje a udržovati „stylovost" Zakopaného a jeho okolí. Kdo by se blíže zajímal o snahy toho spolku, poučí se z článku jednoho z hlavních činitelů jeho, p. Wl. Skoczylasa v časopise „Krytyka" XIII., 1911, seš. Lipiec-Sierpieň, str. 65 — 70. Z tohoto kruhu vzešel nový spolek, který přímo pracuje o vzdělání jednoho odvětví uměleckého průmyslu a o posílení domácího průmyslu v tomto hornatém kraji, kde lid. pouze 4 měsíce může pracovati. Byla totiž založena společnost s o. r. pod názvem „Kilim" (t. j. koberec) v březnu r. 1910. Spolek mohl navazovati na práci pí. Ant. Sikorské v Černichově, která před několika lety založila a vedla školu a dílnu „kilimářskou", zajistil si její pomoc a přejal její nejlepší dělnice, tak že hned mohl započínati tkáti koberce. Již tato soukromá škola pracovala pod řízením uměleckým a rovněž nová škola zajistila si pomoc vynikajících umělců polských: L. Břozovského, J. Čajkovského, St. Gałka, F. Něsiolowského, Wl. Skoczylasa, J. Skotnického a j. Nová tato škola zajisté také navazuje na umění lidové, zpracuje ve svých kobercích motivy lidové aneb motivy nalezené v starších památkách, ale mimo to dopřává umělcům plnou vůli tvořiti nové motivy. Zvláštní komise umělecká přísně posuzuje došlé návrhy umělecké a tím zaručuje, že z dílny té vycházejí jen práce cenné a původní. Ačkoliv působí ještě velmi krátkou dobu, docházejí její práce značné obliby, tak že již r. 1910 bylo podle první výroční zprávy prodáno různých tkanin za 4823 kor., zajisté velmi značná summa, když z podílů členských po 25 kor. sebráno všeho všude 8879 kor. Nový tento spolek pro lidový a domácký průmysl nenavazuje vlastně na stávající již průmysl lidový v řečeném kraji, než pracuje k tomu, aby tento průmysl mezi horským lidem, zajisté umělecky velice nadaným, se ujal, a zajistil mu obživu po dlouhotrvající zimní dobu. Pioto spolek založil školu, hledí vychovávati řadu pracovnic z horského lidu a zároveň pak prostředkuje prodej jich výrobků. Doufejme, že získá si v řadě spolků, o umělecký průmysl pečujících, záhy jedno z předních míst.

@-------------------------

Zpráva (Отчетъ) cis. rus. zeměpisné společnosti za r. 1909 (Petrohrad 1909, str. 178 + 42) přináší krátký přehled činnosti komise pro sbírání a vydávání památek ruského národního hudebního tvoření. Utvořena byla r. 1884 iniciativou T. J. Filippova a za účinného účastenství M. J. Glinky a vůdce nové ruské hudební školy M. A. Balakireva. R. 1897 utvořena další hudební „podkomise" pro umělecké zpracování a vydávání písňového materiálu, aby se rozšiřovaly písně v nejširších kruzích. Byla uspořádána celá řada expedic a byly severní, východní i střední kraje ruské prozkoumány od gub. Archangelské, Olonecké až po Tulskou a Orlovskou. Od г. Г901 byl pak к tomuto sbíráni přibrán fonograf od pí. Linevé a pp. I. V. Nekrasova, Pokrovského a Černyševa. Z písní oběma posledními zapsaných vzbuzují přední zájem byliny o Dobryni-Nikitiči, Iljovi Murornci a j., epické písně náboženského rázu o krásném Josefu, o Strašném Soudu, o hranici lidského života a j., zapsané většinou od staroobrjadců. Po nich zasluhují největší pozornosti krásou svých nápěvů a rytmickou jich rozmanitostí koledy, písně burlacké, svatební, taneční a j. Většinou jsou to písně nové, poprvé zapsané. Černyšev pomocí fonografu zachytil