retrospektivy ovšem nezbytně více vnitřní: vztahovala se na sestavování bibliografie českých prací z oboru zemědělské retrospektivy, dle níž zjišťováno, které předměty dosud v jednotlivých oddílech scházejí. Mimo to bylo doplňováno grafické osvětlení historického vývoje i současného stavu českého zemědělství. V tom směru sluší uvésti, že byla pořízena mapa Čech, Moravy a Slezska dle zaměstnání (příslušnosti к zemědělství) jejich obyvatelstva a vypracována mapa rozdělení majetku pozemkového v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Mimo to byly získány 23 diagramy o zemědělské produkci, jež vypracoval a museu daroval p. cis. rada Ladislav Jožek, ředitel hospodářské školy v. v.

Musejní rada nepouštěla se zřetele ani akci na prospěch lidového průmyslu. Konala se zástupkyněmi sl. družstva Zádruhy poradu, z které vzešla řada námětů к akcím na oživení lidového průmyslu, jež však, bohužel, nebylo možno podniknouti, poněvadž pro ně nebyla nalezena finanční úhrada. Uskutečněna byla pouze výstavka krajek starých z materiálu musejního a moderních dobrých z materiálu Zádruhy i ukázek imitací a moderních krajek nevkusných. Výstavka, o které přinesl Národopisný Věstník Česko-slovanský podrobný referát, otevřena byla v měsíci červnu až září v místnostech Národopisného Musea Českoslovanského. К výstavce vydán byl stručný výklad, jejž napsali slč. Regina Bíbová, odborná učitelka a pí. Marie Kvě-chová, choť vrch. fin. rady a jednatelka Zádruhy, jež také několikráte podávaly na výstavce ústní výklad. Výstavka těšila se značné pozornosti pražského obecenstva i cizinců, kteří zjm. v letních iriěsících hojně vyhledávají Národopisné Museum. Přispěla jistě svým dílem k tomu, že zvýšil se zájem o sbírky musejní.

Návštěva Národopisného Musea Českoslovanského za r. 1910 čítala 34.654 osoby (tedy + 3489 proti náyštěvě roku předchozího, kdy museum vyhledalo 31.165 osob). S potěšením lze při tom konstatovali pozornost, kterou věnují Národopisnému Museu Českoslovanskému správy pražských a okolních škol, jež dobře postihují, jak důležitou a cennou pomůckou pro vyučovánní vlastivědě jsou musejní sbírky. V uplynulém roce navštívilo museum 45 škol s 2347 žáky a žákyněmi. Hromadné vycházky učinily do musea: sl. americký klub dam, spolek Blahoslav, Dělnická akademie, Filantropická družina bývalých žaček vyšší dívčí školy v Praze, místní odbor Národní Jednoty Pošumavské v Praze, Místní odbor Husova Fondu na Žižkově, Ženský odbor těl. jednoty Sokol v Praze VII., Ženský klub, iičastnice kursu industriálních učitelek při technologickém museu, členové mezinárodního kongresu pro chladící průmysl, účastníci bulharské návštěv}' učitelek v Praze a francouzské návštěvy učitelů v Praze. Vstup do sbírek musejních je — zcela v intencích sl. sociálně-humanitní komise kir. hl. města Prahy — již od r. 1907 denně odpoledne (mimo pondělí) volný, tak že museum je snadno a plně přístupno všem vrstvám pražského obyvatelstva.

Mimo sbírky musejní udržuje Společnost NMČ. jako pomůcku pro odbornou práci národopisnou svých členů knihovnu, musejní archiv listin a sbírku fotografickou.

Knihovna čítá nyní 1781 číslo. Dary jí obohatili pp. Karel Adámek, přísedící zemského výboru a zemský poslanec v Hlinsku, A. hrabě Bobrinskij .v Petrohradě, Josef Klvaňa, ředitel v Kyjově, Frt. Levý v Přerově, Dr. L. Niederle, univ. prof. v Praze, V. Plánský', professor v. v. v Praze, Dr. J. Po-