Jinde připojuje poznámky o životě rodinném, o výročních obřadech, o krojích atd. a podrobná znalost venkovského života dokazuje, jak pilně sbíral látku к svému dílu o obyčejích našeho lidu, jež hodlal vydati.

1 Jest ovšem jisto, že tyto mythologické výklady nejsou správné, ale nesmíme zapomínati, že to byl obecný názor tehdejší vědy. Nebeský ve své kritice (1. c. str. 101) prohlašuje, že musíme býti Erbenovi vděčni za poznámky, „v kterýchž allegoriku, symboliku, obrazy

atd. těchto zpěvů vysvětluje........, neboť v těchto symbolích a

obrazích duše takořka jako ve snách mluví, temně jsouci vědoma sobě něčeho tajného a božského". Ostatně nutno uznati, že Erben i tu projevil svůj střízlivý smysl historický. Vzpomeňme jen, jak mythologisoval Kollár ve Zpievankách*) a zejména, jak divoce romantické výklady mythologické přinášely Krolmusovy Staročeské pověsti, zpěvy, hry, obyčeje atd. A přece Sabina, jenž v obšírném posudku o prvním svazku vydaném r. 1845 ostře vytkl nesoustavnost v uspořádání, chválil výklady mythologické. „Pan Sumlork podal nám mnohé známky starých způsobů českých, jakž je mezi lidem nalezl, a ukázal nám místami také vyšší směr mnohé nepatrné hry a písničky". (Květy 1845 str. 215.) (Výtah z posudku Sabinova otiskl dr. Č. Zíbrt v Čes. Lídu IX.)

Připomínám ještě, že necelých deset let po ukončení prvního vydání soudil Erben o poznámkách připojených к písním své první sbírky zcela jinak.

Své názory o lidové poesií formuloval Erben stručně ve stati „Slovo o písni národní", připojené к třetímu svazečku. Zmíním se o ní až později, neboť byla s malými odchylkami téměř doslovně pojata do vydání z r. 1864.

„Písně národní v Čechách" zvýšily velice vědecký význam Erbenův. Jako produktivní umělec vzbuzoval veliké naděje, ačkoliv básnickými činy nemohl se ještě měřiti s Čelakovským 1б); v národopise byl uznanou autoritou ie).

To se projevilo již r. 1844, kdy Erben zasáhl do dískusse o původu polky. Je to celkem nepatrná episoda, ale uvádím jí zde proto, poněvadž dr. Zíbrt ve svém spise: „Jak se kdy v Čechách tancovalo" se o ní nezmiňuje 17).

V České Včele 1844 str. 203 referoval dr. Čejka o třetí české besedě a podotkl, že se hrála původní polka „jak (dle našeho Erbena) пэ Třesíckých lukách povstala" ....

Tuto zprávu kritisoval anonymní pisatel v příloze časopisu Ost und West, prohlašuje za vynálezce polky jistého hospodářského úředníka v Jičíně.

Erben odmítl ostře (Česká Včela 1844 str, 303) výtky anonymovy a vylíčil pak sám, co o původu polky věděl,