str. 7
R. 1831 spatřil prý tento tanec ve vesnici Třesovicích v kraji hradeckém. Říkali mu „Třasák" a podle zpráv, jichž se Erbenovi dostalo, tančil se jen v oné vesnici a několika osadách okolních. K tomu připojil Erben popis tance a otiskl melodii. —
Od r. 1845 byla tedy sbírka Erbenova v rukou čtenářů a bohatý, pečlivě sestavený materiál vybízel ke zpracování. Avšak na vědeckou literaturu působila sbírka nepatrně.18) Sabina sice již r, 1841 poznamenal v Květech 19), že by bylô zajímavo řešiti otázku, „kterak asi působily národní písně a pověsti na pěknou literaturu českoslovan-skou", ale ani on ani jiný z hrstky tehdejších literárních pracovníků nepokusil se o podobnou studii. Jedině Nebeský otiskl v Čas. Čes. Musea r. 1848 studii o balladě „Osiřelo dítě", která již r. 1841 upoutala jeho pozornost svým starobylým rázem. 20)
Nejpodrobněji zabýval se svou sbírkou Erben sám. Povzbuzen úspěchem prvního vydání pracoval usilovně dále a tak již r. 1852 předložil veřejnosti první svazek druhého vydání. 21)
Všichni dosavadní životopisci Erbenovi líčili vývoj sbírky Erbenovy takto: 1. vydání v letech 1842—45, druhé hojně doplněné r. 1864, třetí r. 1886-—8. Zapomněli však na vlastní druhé vydání z let 1852—53. Poněvadž mimo stručnou zmínku Zíbrtovu (Bibliograf, přehled str. 37) nebylo o tomto vydání dosud pojednáno, podávám zde stručný rozbor. Místo úvodních poznámek v 1. vyd. předeslal Erben prvnímu svazku novou předmluvu. S radostí přiznává, že sbírka, vydaná před deseti lety, vyplnila své'určení. Zpěv český prý okřál a „písně národní ozývaly se brzy potom v zemi celé, netoliko na poli a ve vsi ve své prostotě, ale i v městech v domech nejpřed-nějších". Ti pak, kteří Čechům „spůsobnost к dobré písní národní bylí upírali, umlkli dokonce".
R. 1848, kdy prý píseň národní zmizela téměř ze života veřejného, meškala v Praze — právě v oné neklidné době — německá spisovatelka Ida von Düringsfeld, která počala s láskou studovati naše písně, překládala je pilně do němčiny a chystala se upraviti výbor z českých písní. Zmíniv se pak o její anthologii Böhmische Rosen, vydané r. 1851 a obsahující 132 písně, poznamenává к novému vydání své sbírky jen to, „že v něm mnohé písně doplněny, mnohé znamenitě opraveny, varianty pak všecky tam položeny jsou, kamž náležely. Poznamenání, к písním některým prvního vydání připojená, tuto sme z dobrých příčin pominulí".
0 těchto „dobrých příčinách" se Erben určitěji nevyslovil, ale nemůže býti, tuším, pochybnosti o tom, co chtěl říci. V sedmi letech, jež uplynula od dokončení prvního vydání, rozšířil a prohloubil Erben své národopisné a bájeslovné vědomosti a ony poznámky ho
18) Převládal zájem aesthetícký; prof. А. V. Svoboda přeložil do němčiny 8 textů Erbenových ve skvostném díle „Sbírka českých národních písní", ozdobeném ocelorytinami předních umělců. (1845.) Srovn. Zíbrt, Bibliograf, přehled str. 72.
19) Květy 1841 (příloha str. 21). Posuzoval polskou práci M. Czaykowského o vlivu národních pověstí na polskou literaturu.
20) Srovn. dr. J. Hanuš v Liter. čes. XIX. stol. III. str. 834—5, kdež podáno stručné ocenění.
21) Krátké ohlášení v Lumíru 1852 str. 598. Srovn. stručnou zmínku dra. J. Karáska ve studii K. J. Erben. (Chvilky, č. 49. str. 22.).