str. 8
patrně neuspokojovaly. í rozhodl se vynechati je docela a vrátiti se к otázkám, jichž se týkaly, až později ve svém díle bájeslovném, které již tehdy připravoval. 22)
Neméně pronikavé jsou změny textové. Znázorním několika příklady jejich ráz, neboť mnohé z nich jsou velmi důležité pro posouzení vydavatelské methody Erbenovy.
Velikou péči věnoval zejména balladám. Tak na př. zvolil jiné varianty Sirotka a nutno říci, že ve většině případů zvolil variant umělecky dokonalejší,
Na př,;
V Ej praví matka dítěti:
Jdi, dítě, jdi domů,
poruč Pánu Bohu.
Já tam přijdu к tobě
a vezmu tě к sobě.
|
Místo toho v E2o (přejato i do vydání z r. 1864):
Jdi domů, mé dítě,
zejtra na úsvitě
přijdu, vezmu si tě.
|
Z větších změn uvádím na př. čís. 43, kde Erben čtyřstrofovou píseň rozdělil na dvě samostatné písně po dvou strofách, 23)
(Toto rozdělení podržel též ve vydání z r, 1864,)
Některé texty, jako na př, čís, 13, 22, 24, 29, 32, 37, 38, 52, 53, 61, 64 atd, jsou nezměněny; jinde jest nepatrně pozměněna interpunkce: na př. č, 40, 49, 54, 78, 85, 91, 100 atd,; v přečetných případech jsou texty obou vydání úplně totožné a rozdíl jest jen v tom, že v E2 24) jsou správnější formy grammatícké; tak na př, místo lidové výslovnosti adjektiv vzoru dobrý (dobrej) nalézáme v E2 všude správnou formu spisovnou.
Srovn. E2 č. 8, 14, 16 (v E3 vrátil se Erben к lidové výslovnosti EJ, 42, 51, 68 (v E3 podle E1), 70 (v E3 podle E1); jinde má text E2 spisovný tvar pádový na př. v č. 9 „mezi horami" (E1 mezi horama); jinde má E2 přesnou vazbu genitívni na př. v č. E2 72 „Tvých černých očí" (v E1 č. 71 „Tvé černé očí"); E„ č. 73 „Té žádný" (v E1 č. 72 „Tu žádný") atd. atd. 25)
Jest jisto, že tyto korrektury v textu, jež Erben provedl sám, jsou se stanoviska dnešní vědy nepřípustné; v plném rozsahu platí dnes zásada, kterou svým úsečným způsobem vyslovil r. 1845 Havlíček (v posudku o 1. svazku Národních báchorek a pověstí B. Němcové, Česká Včela 1845 str. 251 п.), že ten, kdo zapisuje lidové tradice za účelem národopisným, „béře na se povinnost historika, nemá práva pranic, ani nejmenšího změniti, zkrášlítí, přidělati, ni ve formě, ni ve věci, aby k nám ..... mluvil národ sám, který chceme poznati",
22) К parallelem z jiných sbírek připojuje zejména doklady z Haupt-Smo-lerjových písní lužických, z Meinertovy sbírky němec, písní z Kravařska a ze slovinské sbírky Korýtkový.
23) Podávám tyto příklady jako ukázku podrobných prací srovnávacích, jež jsem vykonal v Českém výboru pro lidovou píseň.
24) E1 — vydání z r. 1842—5; E2 — vydání z r. 1852—6; E3 = vydání z r. 1864.
25) Z přečetných dokladů, jež mám po ruce, uvádím jako ukázku jen několik.
|
|
