stopy seskupených kamenů, které patří nezbytně ke konstrukci hrobu na Bílé Rusi, A přece těžko připustiti, že by kameny byly vybrány až do dna, neboť obyčejně sahají hluboko pod povrch. — Týž autor probadal a popsal „Kurhan ciałopalny przy wsi Wersoce w pow. Lidzkim gub. Wileńskiej" (str. 63—69).

V tomto oddílu svazku j est rozprava dra. Edwarda Lotha „Przyczynek do kraníologií polskiej", opatřená 31 obrazem v textu a 6 zvláštními přílohami, vskutku ziskem pro vědu tím větším, ježto práce, jež podali Kopernickí a Olechowícz, založené jedině na metodách školy francouzské, jen s části odpovídají potřebě, nehledě к tomu, že pokroky kraniologie v poslední době jsou ohromné. Materiálem bylo autorovi 26 lebek z vesnického hřbitova ve Zbikově typu výlučně mazurského a sice současného. Bylo by tedy možno činiti námitku, že z materiálu tak malého nelze vyvozovatí závěrů. Avšak to by bylo nesprávné, neboť v posledních letech začíná se v antropologii uplatňo-vatí přesvědčení, že nikoliv rozsáhlý materiál, nýbrž svědomité a podrobné prozkoumání, podává žádaných výsledků pro badání o rasách. Autor tedy pří svém zkoumání věnoval pozornost všemu, co by mohlo objasnití ráz lebky polské se stanoviska fylogenetického i rasového. Avšak nešlo mu jen o suchý výčet pouhých rozměrů, nýbrž o všecko, eo se naskytá pří studiu lebky polské, srovnáváme-li ji s lebkami jiných národů. Tak mimo jiné zvláštní pozornost obrátil na velikost lebky vlastní i kostí lícních, na vyklenutí a vypuklost lebky, sklon lícních kostí a na všecky jiné části lebky, pokud mají jakoukoliv cenu pro badání antropologické.

Jeden z nej důležitějších výsledků týká se antropologické příbuznosti Drevlanů, Polanů a Skythů s Poláky. Polané a Drevlané odpovídají téměř úplně typu polskému a co se týče lebek skythských, tu příbuznost jest tak patrná, že i lebky skythské možno označiti jako typ slovanský, poněkud obměněný.

Dra. Leona Rutkowského „Antropologická charakteristika židovských obyvatelů Płońska" (str, 65.—121.) a okolí uzavírá druhý díl.

Oddíl etnografický, nejobšírnější ze všech, zahajují „Materiály etnografické ze severozápadní části okresu limanovského", sebrané od p. Edwarda Klicha. Jsou tím cennější, ježto přinášejí texty dialektické a proto i polské dialektologii vzejde z nich zisk. Dovídáme se z nich o bytostech fantastických („O boginkach, střigoních, vlkodlacích, topělcích, planetnicích, o strachu lesním"), pak následuje trochu písní, ostatek — největší část materiálů — zaujímají bajky a vypravování, jichž zapsáno 27,

„Przesądy, zabobony, środki lecznicze i wiara ludu w Radłowie w pow, Brzeskim" (str, 48—106) přinášejí hojně materiálu z oboru demonologie a lidového lékařství, sebraného od p, Franciszka Ga-wełka. Co se rozsahu týče, obsahuje oddíl „svět nadpřirozený" 64 čísla, „říše zvířat" 188, „říše rostlin" 73, meteorologie 41, pověry a předsudky pojící se к různým dnům v roce, 53, choroby a léky, 45; pověry příležitostné 32, konečně představy náboženské a názory mravní 10 čísel. Jako přednost práce třeba uvésti, že jest opatřena hojnými poznámkami bibliografickými, v nichž však rozhodně neměly býti uváděny práce tak nekritické a nespolehlivé jako na př. Berwinského „Po-