str. 21
jmen zeměpisných lidovou etymologií z pověstí změněných (Mont-mélian, Valprofonde), z nichž k Valprofonde vztahuje se také pověst o pobití Uhrův a Saracénův Konrádem Burgundským (Garin le Lorrain),
Není konečně bez zajímavosti, že všechna místa, o nichž víme, že se v nich provozovaly hry dramatické, leží při zmíněné cestě, cestě cenisské, neboť ta měla nejvíce styků s cizím světem.
Tak svědčí legendy savojské nejen thesi Bédierově, ale hlavně stěhování motivů, knižního vlivu na jich usídlení a to místy, kde byly lokalísovány; tomu by svědčily patrně i jiné pověsti, zvláště pohádky, které nejsou přežitky doby pohanské, ale importovány. To asi chce autor ukázati nejrozmanitějšími drobnými těmi pověstmi, jež tu sebral, verifikoval a jichž původ hledal; škoda, že se mu látka i v jednotlivých oddílech knihy trochu rozbíhá, ba tříští od hlavního předmětu к podrobnostem za často méně s ním souvisícím, působí to totiž, že v nás vzniká obava, kterou míváme, čteme-lí práce, jež příliš makavě míří к určité thesi. Jinak je kniha velmi pěkným příspěvkem a jistě rozřešením nejednoho drobného problému v savojských pověstech Р. M. Haškovec.
Drobné zprávy národopisné.
Jediná nyní bibliografie slovanské filologie — krakovský „Rocznik slawistyczny" jest výhradně linguistický — „Обозрите трудовъ по славянов-Ьд-Ьтю" vydávaná redakcí V. Beneševiče v příloze „Izvěstiji" oddělení pro rus. jazyk cis. Akademie přináší též seznamy prací národopisných. Bohužel jsou rozházeny po různých kapitolách a nejsou účelně seřazeny. Nejdříve abecedně sledují za sebou práce tištěné písmem cyrilským, pak práce tištěné písmem latinským bez ohledu na národ a na obsah, tak že jest tím orientace, první potřeba bibliografie, velmi znesnadněna. Národopisné práce nalézáme v několika záhlavích, především Народная словесность. V nejnovějším jejím sešitě při XVI, sv., 1. kn. jsou sem neprávem zařazeny tři maloruské práce o svatbě. Dále v odstavci Археолопя и Этногра<мя porůznu všeobecnější národopisné práce o osídlení a pod., a též o pověrách, amuletech a )., ba ještě o krajkách. Dále v oddíle ..IlcTopifl искусства" umění výtvarná, hudba a divadla. Sem byl na př. také zanesen F. Weinerův článek „Vyškovská keramika" a O. Zichův „Bezprostřední styky skladeb Smetanových s Hdovou písní". Vedle toho jsou ovšem přeházeny porůzné články do oddílů, kam naprosto nepatří, jako črta V. Tille „Stínání kohouta v Brně" (sic! m. Brné) umístěn? v oddíle , Истор1л славянъ" jako, mimochodem řečeno. A Novákova kniha „Jan Neruda" zapadla do dějin umění. Jak viděti, tento soupis slavistických prací stále ještě vyhovuje velmi malou měrou.
@-------------------
Р. dr. Stan. Zdziarski napsal v časopise „Świat Słowiański" (roč. VIL, sv. ÍL, str. 354} několik laskavých slov o „N árodopisn ém Věstník u". Vytknul leda, že redakce příliš málo péče věnuje polským publikacím národopisným, a že v V. ročníku zrecensován byl jediný spis polský. Nechci poukazovati na obtíže, které redakce zvláště v části recensí musí přemahati, jen tolik chci vytknouti, že polská literatura národopisná nevyniká právě zvláštní bohatostí, zvláště ne spisy všeobecnějšího významu, a spisy, jež by se našeho českého národopisu blíže dotýkaly. Ostatně v „Drobných zprávách" bylo poměrně často jednáno o polských věcech, a my bychom byli šťastni, kdyby polské časopisy odborné provázely stejnou pozorností naši produkci vědeckou, jak my sledujeme polskou. Red.
@----------------------
|
