poesii zachované čisti dějiny vývoje národa. — Lidověda jest z nejnárodnějších věd, ale šíříc své srovnávání na všecky národy světa, stává se mezinárodní vědou. Poslední její cíl, výzkum duševních zákonů, které docházejí výrazu v dávných výtvorech národní poesie a dále působí v pozdějších variacích, jest cíl všelidský.

@----------------

Prof. Stan. Ciszewski napsal ve lvovském etnograf, časopise „Lud" (XVII.) zajímavý článek „Czaszki ludzkie z kłódkami" (zvi. ot. str. 14.).. Uvádí velkou řadu příkladů, jak a za kterým účelem užíváno sympatického „zamýkání" u žen, pastýřů, proti morovým ranám a j., a takto chtěl by vyložiti zajímavé lidské lebky s uzavřenými zámky na dolejší čelisti, jako našel na př. r, 1901 And, Kmet na Slovensku, Není to však jediný výklad, možná, že tímto způsobem měla býti znemožněna zhoubná, žravá činnost ucírova.

@---------------

Charkovská historicko-filologícká společnost začala vydávati časopis svůj „ВЪстшип," ve čtvrtletních lhůtách na návrh svého předsedy prof. N. Th. Sumcova a pod jeho redakcí. Publikace vydávané od této společnosti pod všeobecným a prostým titulem „ Сборника." přinesly ve svých svazcích bohatý materiál k ruské lidovědě, zvláště maloruské. Doufejme, že toto pole bude také v novém časopise hojně vzděláváno. První jeho číslo přináší jedinou práci z toho oboru, o slavném „lirníkovi" T. Parchomenku z pera N. Sumcova, jemuž vůbec přináleží lví podíl v tomto čísle.

Výroční zpráva o Srbském národopisném museu v Bělehradě podaná od jejího kustoda dra. Simy Trojanoviče v Godišňaku Srbské král. Akademie XXIII, str. 255—264 oplývá plně oprávněnými stesky na nedostatečné místnosti a přeskrovné prostředky peněžité. Není možno náležitě systematicky tří-diti materiál podle krajů a zemí obývaných národem srbsko-chrvatským, nelze znázorňovati, odkud veliká rozmanitost — zdali jest následkem rozmanitosti fysi-kalně-geografické, aneb vlivem sousedních národů, aneb přináleží-lí někdejším praobyvatelům posrbštěným, po případě přistěhovalcům atd. Není naprosto místa pro materiál již sebraný, kam s materiálem, který se ještě sebere a musí sébrati, aby se mohl podati úplný obraz lidového života? Dr. Trojanovič neúmorně pokračuje ve svých vědeckvch exkursích po všech krajích srbského národa a nashro-mažďuje nesmírné množství drahocenného materiálu i buduje takto znenáhla etnografický ústav, který již dnes jest nejpřednější pamětihodností residence srbského království, kam četní etnografové z celého světa putují. Posledně procestoval kraje starosrbské i makedonské a fotografem dal pořizovati snímky staveb, klášterů, měst, vesnic, nanrobků a j., též různých výjevu ze života lidu a sebral přebohatý nový materiál.

Jest ku podivu, jak bylo možno při tak skrovných prostředcích zbudovati vědecký ústav, který nyní již obrací na sebe pozornost celého světa. Na koupi nových materiálů má všeho všudy 1000 franků, na cesty po všech srbských zemích 300 franků, na fotografováni л preparovaní předmětů 200, na kancelářské potřeby 200 a na knihovnu 500 franků! Mimo pomocného úředníka má kustos musejní jediného sluhu, který má udržovati čistotu a větrati celé museum, a ochraňovat! na 2000 předmětů vlněných, plátěných a kožených před moly! Bude jednou z hlavních povinností vlasteneckého zastupitelstva král. Srbského velice podstatně zvýšiti podpory tohoto musea, neboť jím buduje nejkrásnější pomník srbskému národu.

@----------------

Nedávno utvořila se turecká společnost lidovědná, organisovala svou činnost založivši sekce po různých městech říše, v Smyrně a j., a rozeslala program k národopisnému výzkumu obyvatelstva. Program obsahuje sbírání materiálu lexikografického a tradic lidových, lidovou medicinu, antropogeograňcký výzkum a j.