Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 28

niky pletení z tkaní. Naše náhledy v tom směru nepoutají se k takovým malichernostem, ale jsou odvozeny přímo z techniky.

Jelikož na světě má všecko svůj základ, tak i pletení musilo míti předchůdce. Pletivo i tkanivo zajisté povstaly přímým vlivem přírody, kde spletené rostliny a traviny i jemná pavučina jsou dokonalými vzory pro techniku pletení a tkaní. A ráz těchto prvků práce až do dnes pozorujeme; též v oněch technikách, jimž byly základem, nacházíme nepopiratelný znak jejich rázovitostí, jímž se liší od prací jiného způsobu. Jedním druhem práce, jež povstaly přímým vlivem techniky tkáčske, jest tkaní na prkénku, a tkaní na jakémsi kozlíku, zvané „brzdo", kde Bulharky śi tkají nádherné své pásy a vyšíváním okrašlují. Druhou význačnou prací jest pletení na krosienkach neb v rámu, I toto, osnovou v rámu nataženou, nezapře příbuznost s tkaním, ale provedením čítá se ku pletivu. Tak rovněž jest to i s pletením na podušce; avšak příbuznost pletení s tkaním na stavu jest očividnější a zřejmější nežli příbuznost tkaní s pletením na krosienkach, kterážto práce je z nejstarších prací pletených. Pletení poduškové na rozdíl od pletení na krosienkach stopuje techniku tkáčskou zřejměji i v provedení, ale ovšem způsobem pletením-. Tedy je v technice pletení soustředěno — i tkaní i pletení. Důkazem jsou „pletenice" a „tkanice", výrobky to poduškové, jež vším právem, na základě provedení považujeme za prvky pletení. V nich spatřujeme všecko, co se vyžaduje na výrobcích původních, prvních.

Pravidelné střídání párů: osnovy s outkem, čímž povstává plátno, jest tak lehounké, že děti v mateřské školce podobnou prací se zaměstnávají, proplétajíce pomocí jehlic rozmanité vzory; jednoduchost ornamentu, jejž tu zastupuje barevná nit, nečiní pletařce žádných obtíží, neboť není jí třeba podvinku, ani kresby, ani špendlíků; jí stačí toliko kraje tkanie a pletenic připevniti к podušce. Střed pletenic a tkanie se nepřípichovaly, neboť v těch dobách, kdy technika pletení vznikla, nebylo špendlíků, ale používalo se trnů к připevňování okrajů. 1 trny jsou důkazem původností tkanie a pletenic, a původností práce. Stopujeme-li tyto výrobky s hlediska odborného, vidíme, že lépe, dokonaleji a důmyslněji nemohla technika pletení býti za daných okolností rozřešena. Způsob práce, jejž spatřujeme na pletenicích a tkani-cích, jest nejlepší pří začátcích vyučování pletení. Sama Richterová, učitelka na vídeňské škole krajkářské, ve svém díle krajkářském „Die Spitze" von „Jamnig — Richter", uznává tento způsob za nejlepší, neboť podává tu návod podobný, ale ovšem dle způsobu svého upravený.

Porovnáme-lí tkanice s tkalouny, jež byly na tkacím prkénku zhotoveny, nevidíme v nich skoro žádný rozdíl. Tkalouny, jsouce tkané, jsou mnohem hustší nežli tkanice, jinak jsou barevnými vlákny tak propleteny, jako výrobky poduškové. Když jsme viděly tuto nápadnou podobnost mezí výrobky poduškovými a tkacími, napadlo nás, zdali není také jakási souvislost, spojitost i mezi mechanismem. Věděly jsme, že nějaký předmět musil existovati, který dal podnět к úpravě nového zařízení mechanického a že ten předmět musil býti tak konstruován, že z jeho součástek dalo se dobře sestavítí zařízení pro pletení na podušce. Ze zkušenosti známe, že se na základě starých konstrukcí upravují nové neb zlepšené, buď odnětím, buď přidáním jistých součástek,


Předchozí   Následující