*

Jan Bárta-Zahradecký: Německý ostrov brněnský. Knihovna „Menšinové Revue" číslo 1. 1912. Nákladem „Jednoty matičních učitelů a pěstounek". Cena 40 h.

Národnostní poměry v Čechách severních známe nyní podrobně zásluhou obou děl Šubrtových a spolupracovníků. Jižní Čechy čekají ještě důkladného prozkoumání poměrů národnostních, nicméně máme přece informativní knihu Hubkovu o menšinách jihočeských. Za to nemáme knihy,, jež by nám soustavně vylíčila jazykovou hranici na Moravě a ve Slezsku, jen o Moravě severozápadní, hlavně o ostrově svi-tavsko-lanškrounském, napsal něco Chytil v doprovodu ke své národnostní mapě. Za nynějšího napiatého boje českoněmeckého jest to jistě' citelná mezera v české literatuře. Z části jí vyplňuje studie shora uvedená o německém ostrově brněnském.

Ostrov ten skládá se z města Brna a 10 politických obcí (12 osad) spolu a s Brnem souvislých; mimo to tvoří Dvorská vlastní ostrůvek pro sebe. Autor vylíčil národnostní poměry pouze v obcích venkovských. Brno opomenul, což je jistě pochopitelné, neboť vylíčení národnostních poměrů brněnských tak, aby vystiženy byly věrně, bude jisté vyžadovati mnoha prací předběžných a šetření nákladného. Poměry zná v těchto obcích z autopsie — jeť řídícím učitelem matiční školy v Černovicích — opřel se o úřední statistiku, z části i o výsledky sčítání soukromého a v historických partiích především o Vlastivědu moravskou. Probírá každou obec zvlášť, podává její historii a potom líčí poměry národnostní, maje zvláštní zřetel ke stránce školské a hospodářské.

Ostrov vznikl usazováním německých kolonistů jíž před válkou třicetiletou, hlavně však po ní, kdy do vylidněných a zpustošených obcí uváděni noví osadníci. V novější době však usazoval se v nich stále četněji docela přirozenou cestou živel český, hlavně vlivem silného průmyslu brněnského. Proto jsou také české menšiny početně nej silnější v obcích Brnu nejbližších a namnoze i k Brnu těsně přiléhajících, v Černovicích, Komárově a Horních Heršpicích, ale i dále ve Vejvanovicích a Přízřenicích. Hospodářsky jsou arci slabé, skládajíce se hlavně z dělnictva, z části ze živnostnictva.

Ve své studii uvádí nám p. Bárta také výsledky sčítání nej novějšího, čímž stává se zvláště důležitou, neboť ústřední statistická komise bude publikovati výsledky podle obcí nejdříve za 2 léta. I jest zajímavo sledovat! vývoj živlu českého i německého, pokud se zračí v úředních statistikách. Až do r, 1900 živel český tu klesal, poměrné zastoupení české stále se tenčilo. Čechů ubylo dokonce i absolutně. Roku 1880 bylo napočítáno v oněch obcích 20-70% Čechů, r. 1900 jenom 14-38%. Znamená to, že v oné době podléhal český živel přes přistěhovalectví z českého okolí silné germanísaci. V posledních 10 letech nastal obrat, především asi díky počátkům organisace českých menšin hlavně v nejbližším sousedství Brna. Čechů napočítáno v oněch 11 obcích při loňském sčítání 3364 proti 1741 v roce 1900, vzrostl