tedy jejich počet o 93-2%, čilí téměř se zdvojnásobil. Němců jest v nich 11,464, více i en o 946, čili o 9% nežli před 10 lety. České poměrné zastoupení stouplo tedy na 2209% a jest o 2% vyšší ještě nežli roku 1880. Za to však poměrně špatně dopadlo pro nás sčítání v Brně, kde česká kvóta klesla asi o 2%.

Jen ve 2 obcích bylo napočítáno Čechů méně; v obcích shora jmenovaných, Brnu nejbližších, české menšiny vzmohly se velmi patrně. Tak v;; Vejvanovicích z 11-4% na 30-9%, v Černovicích z 31-4% na 44-4%, v Hor. Heršpicích z 9-4% na 17-4%, v Komárově z 23-5% na 32-3%, V obcích v jižní části ostrovu ležících, z většiny zemědělských, však stále ještě český živel podléhá německému a pokud má Bárta výsledky sčítání soukromého, liší se valně od úředních. Tak v Modřících napočteno úředně 55 Čechů, soukromě však 444 a toto číslo jistě není přehnané, vždyť ještě r. 1890 úředně bylo tu zjištěno 446 Čechů (r, 1900 u J jenom 37). Jeden z klasických dokladů, jak úřední sčítání jest spolehlivé v obcích, kde menšina nemá ještě dostatečného národního uvědomění. Soukromě spočítáni Čechové ještě v dalších 4 obcích, kde jsou české menšiny nejslabší, a takto nám vzroste počet Čechů na ostrově brněnském (mimo Brno) o 559 duší na 3923, čili 26'46%. A jistě ještě i to číslo neodpovídá skutečnosti. Ukazuje to soukromé sčítání školních dětí v těchto obcích, jež rovněž bylo p. Bártou provedeno. Tu se nám objevuje dokonce, že 4 obce (Černovice, Vejvanovice, Komárov a Hor. Heršpice) mají více českých děfí než německých a že tedy í v nich jest český živel silnější, než jak se jeví ve světle úředního sčítání.

Studie Bártova vyšla v knihovně „Menšinové Revue". Jest to nová česká revue, jejíž první číslo vyšlo minulého listopadu a jež jest redigována říd, uč. Žižkou v Novosadech u Olomouce, Potřeba této revue jest jisté plně odůvodněna, vždyť menšinová otázka, když počet Čechů žijících v menšinách možno odhadnouti nyní již na milion duší, jest jednou z nejdůležitějších naších otázek národních. Doufejme, až si „Menšinová Revue" jasně uvědomí svoje poslání, až zbaví se jistého kolísání, jež je patrné v číslech dosavadních a jeví se hlavně tím, že sem pronikají snahy obecně vzdělavatelné, které musí zůstati ponechány revuím jiným, a omezí se na vlastní svůj program, že śe nám vyvine v nepostradatelný orgán, věnovaný pak nejen menšinám, nýbrž studiu národnostních problémů vůbec, tolik u nás zanedbávanému.

*

Pekař Jos,, Kniha o Kosti. Kus české historie. Díl druhý. V Praze 1911, V komisi Histor. Klubu. Str. 209 (+ 21 obraz, příloh, faksimile a mapa). Cena neváž. К 6"—, váz. К 8-—.

Národopisné museum a jeho novější součást Zemědělské museum uchovalo mnohou památku ze života selského lidu. Prohlížejíce však sbírky, zejména v oddělení zemědělském, cítíme, jak poměrně málo z hospodářského a společenského života selského uchováno je budoucnosti. Mnoho mizí a bohužel snad zmizí ze zemědělského našeho vývoje, aniž mizící památka zachována je aspoň literárně budoucím.

Vylíčení zemědělského vývoje, hospodářských dějin chybí naší literatuře téměř úplně. Zemědělské museum má sbírku pluhů, která