mědělské museum prostě může výsledky „Knihy b Kosti" graficky znázorniti.

Tak na př. možno docela dobře diagramem znázorniti rozdělení půdy na pole orná, louky, lesy, zahrady, pastviny a porostliny atd. a vystihnouti tak pohyb a vzrůst rustikálu.- Stejně možno stanovití poměr rozlohy dominikalu к rustikálu v různých dobách.

Na základě tabulek prof. Pekařem stanovených a vypočtených lze ukázati rozdělení majetku pozemkového mezi sedláky, chalupníky, domkáře a obce a to zase v různých dobách. Též velikost vesnic a značné plošné rozdíly systému lánového v diagramu by zcela dobře názorně vysvitly. Zajímavo by bylo diagramem vyložiti rozdíly velikosti duté míry (korce).

Výpočty v knize obsažené umožňují též znázornění diagramem sociálních poměrů: výši ouroku, kontribuce, desátků a jiných platů, roboty, naturálních dávek a j.

To jsou jen některé z podnětů, jež pří čtení knihy se naskytly a jež po vyjití třetího dílu a po bedlivějším srovnání s programem zemědělského musea možno rozšířiti a definitivně stanovití jako proveditelné.

Uskutečnění jich bude spojeno s jistými obtížemi, ale ty možno za účinné podpory a odborné rady prof. Pekaře, který své pomoci v zájmu dobré věci jistě neodepře, poměrně snadno překonati. Krásné Knize o Kosti, krásné obsahem i formou, bude příslušeli zásluha o uskutečnění značné části retrospektivního programu zemědělského musea. Etno-grafu i laikovi budou obzvláště vítány překrásné illustrace výrazných staveb selských, i umělecky velmi cenných, které prof. Pekař na Kostečku českému národopisu s takovou pílí, vkusem a láskou objevil.

Knihou prof. Pekaře je plně prokázán veliký a hluboký význam dějin hospodářských. Poznání hospodářského vývoje je to, které uschopňuje к lepšímu a správnějšímu poznání dějin národních.

*

Peasanł art in Austria and Hungaria. Edited by Charles Holme „The Studio" Special number autumn 1911.

Lidové umění ve své bohatosti a pestrosti vyčerpávalo, a namnoze posud vyčerpává zájem o národopis. Je to zcela přirozené, neboť z veškerého různorodého materiálu, jenž nám kreslí život lidu v nej širším slova smyslu, je ono nej přístupnější a nej výraznější. Nicméně, ač se už tolik o lidovém umění psalo, přece velmi málo posud bylo studováno. Otázka původu, stáří jednotlivých typů, význam určitého rysu lidového umění pro ohraničení jednotlivých skupin národopisných, poměr jeho к ostatnímu umění, to vše není ještě rozřešeno — a málo kdy řešeno. Ani u malých skupin není posud materiál prostudován. Tím méně ovšem můžeme to žádati na práci, jež chce podati obraz několika zemí. Avšak přece jsou podobné pokusy vždy velmi vítány, neboť znovu a znovu volají po dobrých monografiích.

Podobná práce širokého programu, jež chce podati celý obraz lidového umění všech rakouských národů, je podzimní příloha angl. revue Studio pod názvem „Peasant art in Austria and Hungaria", Hlavní práci, zvláště pokud jde o země slovanské, třeba přičísti na vrub slečně Levetusové.