informací, jež dostala z museí. Ale to bohužel se nestalo. Chyby, jež jsem uvedl o textu, v míře daleko větší třeba vytknouti zde. Na prvém místě u každé reprodukce je nutně třeba, aby bylo uvedeno co ten nebo onen předmět je, odkud je a odkud získána fotografie; to vše mělo vydavatelstvo po ruce, ale z nepochopitelných příčin tato autentická označení ignorovalo. Poněvadž postupuje se dle zemí (první jsou Dolní Rakousy), trhá se velmi často to, co к sobě náleží, a tím, že u každé malé země uvádí se jen to, co je pro ní důležité, zmizí úplně věc pro jednotlivé politické celky méně významná, ale přec důležitá pro celek. Tím vzniká jednotvárnost a rozházenost. Tak ku př. poněvadž umění textilní není pro země alpské zvlášť charakteristické, zařazeny jsou mezi 225 obrazci z Alp jen dvě výšivky a j eden kroj; ostatek vyplněn j e z velké části dřevem a kovem. Také třeba vytknouti, že nebylo vždy uvedeno typické; mnoho věcí ku př. v keramice má skoro tutéž dekoraci, jako české věci v téže knize reprodukované: č. 88. Mimo to jsou tu předměty, jež sotva bylo správné zařadíti do lidového umění, č. 61, 83 a 86. V dřevě zvláště vynikají pěkně řezané židle a závěsy na zvonce z Tyrol a Vorarlberku. К ukázkám německého lidového umění přistupuje oddíl „Bohemia— Egerland". Neurčitost a nesprávnost tohoto označení jsem už vytkl.

Našemu lidovému umění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku věnováno je velmi málo místa, jen 125 čísel, a vyloučíme-li ta, jež jsou sem zařazena nesprávně, počet se značně zmenši. Jak povrchně je pracováno, vidíme ku př. z určování míst: někdy je uvedeno správně /.Hlinsko", jinde ale „Hlinai" a pod. Z moravských lidových staveb uvádí se jen jeden, a to nesprávný obrázek, a typy krojů mimo 8 barevné jsou velmi nevhodně voleny. Mimo to je tu množství chyb. Uvedu jen některé. Hanácké úvodnice jsou jednou české, podruhé opravdu hanácké, а к českým připočteny též výšivky a krajky slovenské; ze 13 výšivek sotva polovina je správná. A podobně je tomu i mezi moravskými. I tu mnoho třeba přičísti na prospěch Slovenska, ku - př. 327, 328, 332, 334 atd. Některé, jako 361 a 362 jsou ßotVa lidové. Keramika je neúplná a z části nesprávná. Pro Čechy je uveden jen jeden kus: baňka s renesančním ornamentem kolem sladovnického znamení, s letopočtem 1675 a jménem Jan Veselý. Ale podobná věc uvedena už mezi salcburskýmí, pak moravskými z téhož roku a uherskými (č. 617). Mimo tento jediný kus není více česká keramika zastoupena; jen několik bezvýznamných skleněných lahvic. V oddělení moravském je čísel více, ale jako u ostatních předmětů ani tu není bližšího určení.

Z Národopisného Musea jsou reprodukce v nábytku č. 257, 259, 260 a 268, drobné jehlice a sponky č. 276—282, hanácké úvodnice č. 283 a 284, vyšívání č. 291, 293, 295 a talíř č. 324.

Po několika obrázcích ze Slezska nastupuje Halič. Pokud mohu soudítí dle sbírek národopisných museí, není ani tato země zastoupena tak, jak bylo možno. Ze staveb uveden jen jeden typ západohaličský a přec lidová architektura je tu tak bohatá a zajímavá! Oč lépe by bylo bývalo vynechati několik bezvýznamných židlí, jaké jsou skoro všude, a na jích místě podati ukázky domu polského ze střední Haliče, typy ruské, zvláště překrásné dřevěné církve a pod. Z drobných řezaných věcí je tu několik pěkných reprodukcí, ač i tu leccos vynecháno (za-