str. 50
jímavé troj- a pětíramenné svícny a ').). Umění textilní, neméně bohaté, odbyto jediným málo význačným kusem. Poměrně dobře je nastoupena Bukovina. O bližším národopisném označení mimo politické jako jinde ani tu není slova.
Ostatek je věnován jíhoslovanským zemím mimo Chorvatsko-Sla-vonsko. Lví podíl tu má Bosna s Hercegovinou. Chyb, myslím, tu není, ale mnoho místa zaujímají práce ne lidové, ku př. moderní hotovení koberců, stříbrníctví. Jinak část tato je velmi bohatá; jsou tu pěkné ukázky šperků, zajímavé jsou krajky dalmátske, pracované dle vzorů italských. Také řezbářství je tu dobře reprodukováno. Tolik o Před-litavsku.
Článek o lidovém umění v Uhrách napsal, Aladár Kriesch-Kö-rösföi. Je instruktivní, pěkně ucelený, ale není správný. Nikde ve výkladu, ovšem ani v reprodukcích, pokud neznáme místa, není označeno, jací kmenové v Uhrách obývají a čí co je. Za to vše je přičteno na prospěch Maďarů. Reprodukcí je velmi mnoho a možno říci že úkol vyčerpávají. Skoro všude jsou uvedena místa původu, ovšem jen z části správná. Oddělíme-li v tomto obrazovém oddílu, co právem náleží Maďarům a co ostatním, zvláště slovanským národům, zbude Maďarům poměrně málo, Z toho je zajímavé šňůrované vyšívání, ač v této knize je ukázek poměrně málo, typy krojů, předměty, odnášející se к zaměstnání pastýřskému, ale hlavně architektura. Tomu zvláště a správně věnováno velmi mnoho fotografií, kreseb i barevných reprodukcí. Nad jiné pěkné jsou brány, vyzdobené krásnými řezbami a malováním. Slovensko, jak jsem řekl, nikde není jmenováno, ale četné jeho předměty, zvláště výšivky a krajky prozradí se ihned. Také velmi mnoho hlásí se к Jihoslovanům.
Poslední dva článečky s fotografiemi věnovány jsou Sasům a Rumunům v Sedmihradsku a Chorvatsku a Slavonsku, oba psala slč. Levetusová. V tomto posledním oddílu právě je několik ukázek, jež trochu pozornému čtenáři prozradí jihoslovanský původ předmětů reprodukovaných v části „Hungary".
To je asi stručný obsah uvedené publikace. Je v ní mnoho chyb v celkovém uspořádání a ještě více v jednotlivostech. Redakce z velké části nedbala správných informací těch četných odborníků, jimž v úvodu děkuje. Omluva, že byly jen umělecké cíle sledovány, redakci neomlouvá, poněvadž z dodaného materiálu často asi mohla voliti věci krásnější a typičtější. A tyto nedostatky třeba tím více zdůraz-niti, poněvadž bylo možno pracovati dle výborného vzoru: ' „Peasant art in Sweden, Lapland and Iceland 1910", vydaného touže anglickou revuí. Chotek.
*
Prof. Ferdinand Strejček; Výbor z českoslovanské lyriky lidové. (Sbírka souvislé četby školní. Sv. 19. F. Topič 1911.)
Téměř současně s výborem epiky, o němž jsem referoval v předešlém čísle NVČ, vydal p. prof. Strejček tento „Výbor z českoslovanské lyriky lidové". Pročtete-li sešitek, nezhostíte se dojmu, že tylo pracováno chvatně, jen aby knížka byla hotova. Bylo jí tak nezbytně třeba? Myslím, že nikoliv, vždyť máme dobrou práci Bartošovu, která — jak právem poznamenal referent ve Věstníku českých professorů (r. XÍX. č. 4., str. 125) -.— jest mnohem lepší než Výbor prof. Strejčka. Kvantitativně ovšem podává nový výbor více. Ve třech
