jich celkem přes 800! — V 3. kap. (Wie das Volk wohnt) popsán а zobrazen je všestranně starý a jíž nenapodobovaný typ dřevěných chalup, krytých slamou nebo rákosím a vyznačujících se podsíní buď v délce celého průčelí nebo jen v rohu čí konečně uprostřed. Kašub-skou stavbu definuje jako místně uzpůsobenou odrůdu všeobecného, hornoněmeckého domu. Popisuje též útvary štítové a ozdoby lomeni-cové. Lituje rostoucího úpadku, ba místy úplného zániku vesnické tradice architektonické.8) Dříve ovšem stavěl si vesničan celý příbytek sám, s přirozenou láskou ke každému detailu — nyní lhostejně dává vše do práce městským „mistrům" a nechce býti ze staré mody. Tím vznikají stále nové nevkusné baráky s rovnou lepenkovou střechou, к nimž sám stát dává svými stavbami pohoršlivý příklad, (Str. 61.) — Ve 4. kap, (Der Hausrat) líčí se vnitřek chaty — izba a zároveň, když je řeč o stole, podává se jídelní lístek, obvyklý ráno, v poledne a večer, I tu se konstatují nahrazování dřívější silné, hlavně rostlinné stravy moderními, málo cennými pokrmy, zvláště kávou, Z ostatního je zajímavo, že dětí spí ve zvláštní, rozkládací truhle; všeobecně poznamenává, že nábytek a nářadí byly praktické a solidní oproti nynějšímu zboží z „bazarů", — Kapitola 5, (Die Landwirtschaft) probírá a číslicemi dokumentuj e hospodářské poměry. Původně byl hlavním zaměstnáním Kašubů rybolov a honba, kdežto polní hospodářství bylo vedlejší prací. Proto zrušení starého práva volného rybaření znamenalo pronikavou změnu a znemožnení výživy velkému množství při primitivním vzdělávání půdy, která sama o sobě' je málo úrodná. Spisovatel úmyslně vytýká, že takovéto bezohledné zasáhnutí do patriarchálního života provedl r. 1900 soudní cestou na jezeře Wdzidzském polský velkostatkář Dr. Lukowícz. (Str, 7S—77.) Tímto převratem donucena byla značná část obyvatelstva vydávati se za prací a výdělkem z domova na t, zv. Sachsengängerei, Zmínky zasluhuje též větším dílem smutný obraz zřízení výměnkářského a pak zvyklostí při vyplácení zemědělských výpomocných sil. Zlepšení poměrů nastává prý usazováním německých kolonistů, od nichž se Kašubové přiučují racionálnímu hospodaření a zvelebování prostředků komunikačních: mnoho by se pozvedl blahobyt obnovením domácího průmyslu, — V 6, kap. popisují se obžínky (s ukázkou písně při tom obvyklé, uvedené zde však jen v německém překladu), v následující pak různé způsoby rybolovu (napichování vidlicemi, střílení, chytání na udici a při ohni v noci nebo zase v zimě dírou v ledu, konečně lapání do všelijakých sítí). Při tom užívá se namnoze dosud nástrojů zcela primitivních a samodílných (jsou většinou zobrazeny na dvou tabulkách); ba do nedávna používalo se člunů z jednoho kmene, vypálením dutiny pořízených! Připojeny jsou poznámky o přípravě ryb к jídlu a pak některé rybářské pověry a přísloví. — V další (8.) kapitole líčí se zvyky svatební, pří čemž uvedeny jsou příslušné proslovy a taneční písně, z nichž jedna (t. zv. Barbíermelodíe) má nápěv týž, jako náš popěvek: Nepůjdu domů! — Všeobecně se připomíná, že lid kašubský zpívá rád, ale jen ve společnosti, zvláště při slavnostech. — Celá kap. 9. věnována je dítěti, jeho ošacení a