str. 66
přírodovědeckého a stihá nové oživování její v kruzích vyšších a nejvyšších, zvláště v Německu spravedlivým posměchem.
@--------------------
Posledně, str. 22., jsme několik slov napsali o českém vlivu na ruském severu. Pročítaje onehdy sbírku litevských pohádek „Podania žmujdzkie", vydané v polském překlade od M. Dowojny Sylwestrowicze (Warszawa 1894), našel jsem v úvodě jedné pohádky z gub. Kovenské (sv. П., str. 175) podobné místo, označující českou zemi jako něco velmi vzdáleného. „W obcej ziemi, jak mówią, za czeską krainą (už Czeku žiames) mieszkał pewien jaśnie wielmožny pan ..." Poměrně nejhojněji odehrává se děj těchto pohádek na Žmudi, vedle krajů nad Bílým (baltickým) mořem, připomíná se také Černé moře, jednou dokonce „siné"; porůznu kladen děj do Anglie, nad Dunaj — který na př. v tradicích běloruských jest velmi hojný, ale česká země jest zcela ojedinělá, zachovala se jako nějaká vybledlá vzpomínka, nespadajíc vlastně do zeměpisných představ litevskěho lidu. P.
@--------------------
Moskevské Труды Музыкально-Этнографической komiiccíii přinášejí v II. sv. (1911) bibliografický seznam knih a článků o hudební etnografií. Vynikající spolupracovník této vysoce pozoruhodné publikace a horlivý člen řečené „komise" A. Maslov zařadil také řadu českých prací vytištěných v Č. Lidu a v našem Věstníku.
@--------------------
V tomto sborníku II., 394 promluvil M(aslov) stručně o spisku Le o š e Janáčka „Ukvalská lidová poezie v písních", a sice proto »что въ немъ встречаемся мы не ci) заурядными гармоннзащямп; посл'Ьдшя часто странны, но заслу-жипатотъ вннмашя, потому что стремятся порвать съ прежними рутинными npie-мамн обработки чешскпхъ пт>сенъ«.
@--------------------
Známý polský etnolog, žijící v Paříži, dr. W. B u g i e 1, vytiskl přednášku svou, kterou měl loni na antropologičkám kongresu v Heilbronnu o dosavadních výkladech stavění máje a moderní etnologii v „Korrespondenz-Blatt der deutschen Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte" XLII. č. 8.—12. (zvi. otisk str. 8.). Rozebral dosavadní výklady a poukazuje hlavně k tomu, že podobné zvyky pozorovány u jiných cizích národů, v krajích a zemích, které, se střední a severní Evropou nebývaly v žádných stycích, u starých Peruanců a v Mexiku, v jihozápadní Indii, u Japonců a j.; uvedl také zprávy, pokud takové obyčeje byly u starých národů klasických. Těch shledal tak málo, že dospěl k výsledku, že o vlivu klasického světa aneb orientu na středo- a severoevropské národy nemůže býti řeči. Že pak obyčej tento aneb aspoň velice podobný zachováván u najrozmanitejších národů a v obměnách ovšem velice rozmanitých, vylučuje podle mínění p. Bugielova, že by byl jeden národ jej převzal od jiného. O souvislosti shodných obyčejů staroameríckých národů s evropskými nemůže zajisté býti řeči, jsou také mezi nimi tak silné rozdíly, že u sebe fanatičtějšího přívržence migrační teorie takovou myšlenku vylučují. Ale srovnáme-li drem. Bugielem z cestopisu Potockého uvedený popis obyčeje kavkazských Čerkesů s evropskými, nemůžeme zapuzovati myšlenku o jakési užší jich souvislosti. Dr. Bugiel vykládá stavění máje i prováděné při tom obřady čistě etnologicky a míní, že obyčej tento pochází z doby, odpovídající fasi fetišské. Pro otázku o poměru na př. našich českých dotyčných obyčejů s německými z těchto vývodů p. Bugielových nevyplývtá nic. Jest litovati, že mu ušla kniha E. V. Aničkova «Весенняя обрядовая пЪсня на запад!; и у славянъ* 1903; v té právě byl tento obyčej u různých evropských národů velice důkladně rozebrán. Aničkov dospěl tu k výsledku jistě bezpečnému, že v dotyčných českých a polských obyčejích nutno spatřovati pouhé napodobení německých slavností májových, že nic takového není na „řecko-slovanském" východě (op. c. L, 140). Ruský učenec sledoval velmi pečlivě různé jarní slavnosti u všech evropských národů, sestavil zprávy a zápisy písní až ze středověku, všímal si také bedlivě zpráv anglických etnologu o podobných jarních slavnostech u různých národů a dob. Pozoruhodno srovnávatí přísný metodický postup literárně-historicky školeného učence ruského s postupem bystrého etnologa polského. jpa.
@--------------------
|
|
