LITERATURA.

J. Heimfelsen, Die deutschen Kolonien in Bosnien. Sarajevo. 1911. Cena 2 К..

Po okupaci Bosny usadil se v této zemi na podnět rakouské vlády značný počet kolonistů. Z nich nej četnější jsou Němci. Založili celkem 19 kolonií v severní a severovýchodní, tedy nejúrodnější části země mezi Drinou, Sávou a Unou. První němečtí osadníci přišli hned r. 1879 z německé říše (z Oldenburska, Hannoverská, Pruského Slezska a odjinud) a následovali je i Němci z jiných zemí, hlavně rakouských. Nejvíce 'se jich přistěhovalo vůbec z Banátu, Báčky a Slavonie, kde, jak známo, četné německé kolonie velmi rychle rostou, a to i na úkor domácího obyvatelstva srbsko-chrvatského, jež je zatlačováno, takže tu máme před sebou zajímavý zjev národní expanse ve svém jádru silného obyvatelstva; mimo to sem přicházeli vystěhovalci z německých osad v Haliči, jež svého času byly postiženy stěhovací horečkou, v Bukovině a také něco emigrantů z Ruska. Největší německá bosenská kolonie Wíndthorst čítá na 2000 duší, celkem ve všech 19 osadách žije asi 8000 Němců.

Osady ty navštívil Heimfelsen, pobyl v nich několik měsíců a prostudoval jejích poměry velmi důkladně. Ve své knize líčí nám podrobně národní, hospodářské, sociální, kulturní i mravní poměry v každé osadě zvláště. Líčení jeho je sice zahroceno hodně ostře politicky, nicméně, odmyslíme-li si tendenčnost autorovu, zbude nám mnoho cenného materiálu pro národopis. O velmi vážných úmyslech autorových svědčí přílohy, které pro vědu jsou nej cennější. V první uvádí jména osadníků všech kolonií (mimo jednu) spolu s původem a dobou příchodu, v druhé smlouvu zemské vlády bosensko-hercegovské s erár-ními koloniemi, ve čtvrté podává tabellární, velmi důkladný přehled (ve 24 rubrikách) poměrů ve všech těchto osadách. K tomu přidány jsou 2 mapky.

Zmiňuji se o této knize hlavně proto, abych upozornil na podobné úkoly, které nás čekají. Němci snaží se vésti v evidenci všechny rozptýlené příslušníky svého národa, nám podobné podrobné přehlídky našich vystěhovalců scházejí úplně. Nehledíme-li к Americe, máme z 18. století několik osad v Pruském Slezsku, které v nejnovější době podávají zvláštní svědectví živého českého vědomí, o čemž naše česká veřejnost nemá ani tušení, z 19. století máme velmi četné kolonie v Uhrách, Slavonii, Rusku a o těch nám česká literatura podá stěží povšechné informace, к nějakému podrobnému zkoumání poměrů, v nichž žijí, dosud až na nepatrné výjimky, nedošlo. Také pole ladem ležící, kde čeká nás ještě mnoho práce. Ant. Boháč.

Dr. Felix A. Theilhaber: Der Untergang der deutschen Juden. München 1911. Ernst Reinhardt.

Jedním z nej zajímávej sich zjevů, které ve výsledcích sčítaní lidu se nám objevují, jest vývoj židů v Čechách. Počet jejich klesá totiž měrou neobyčejnou. Od sčítání v roce 1880 přibylo jich do roku 1890 pouze 30; v desítiletí následujícím už jich ubylo 1734 a při sčítání posledním bylo jich napočítáno jenom 85.799 proti 92.745 v roce 1900, tedy o 6946 čilí 1гА% méně.